Sex je zdravá věc. Zvyšuje prokrvení malé pánve, vyplavuje endorfíny, čili hormony štěstí a když se povede, pak zvyšuje i sebevědomí. Pokud ne, je to horší. Znáte to, sex je pudová záležitost – buď to pude nebo to nepude…
Jenom by se neměl provádět pod lékařským dozorem. Svého času zveřejnil profesor Schumacher z grazské kliniky údaje, podle kterých je člověk (řeč byla o mužích) ohrožen srdečním infarktem mnohem více při sexu mimo manželské lože než v posteli manželské. Podle něj vyvine člověk při manželském sexu výkon odpovídající 100 watům, zatímco na záletech celých 125 Watů. Úvahy, proč tomu tak je nebo mělo by být, přesahují naprosto rozsah tohoto článku. Jak ten výkon profesor Schumacher měřil, mi není známo a nedokážu si to ani dost dobře představit. Ještě tak přibližně, že muž, jemuž bude nabídnuta bezplatná návštěva bordelu, se snad lékařskými přístroji, měřícími jeho námahu, ověšet dá. Ale doma? To by předpokládalo zcela nepřirozený vědecký fanatismus. Údaje profesora Schumachera zrelatizoval navíc o dva měsíce později jeho kolega z grazské kliniky profesor Brussee. Ten spočítal, že při manželském sexu vyvine člověk 75 Wattů, při mimomanželském pak 100. No dobrá, Brussee byl o deset let starší než Schumacher…
Měl jsem jednu pacientku. Krásné osmnáctileté děvče, velmi hezky stavěné, pán bůh zase jednou něco tvořil s láskou. Jenže tomuto nádhernému stvoření se postavila do života překážka v podobě zánětu srdečního svalu – tedy myokarditídy. Tak se ona dívka stala mou pacientkou. Jistě pochopíte, že v tomto případě mi pravidelné ultrazvukové kontroly srdeční činnosti způsobovaly mimořádné potěšení. Nicméně otevřena byla otázka, zda pacientka může vykonávat sport. Byla totiž aktivní basketbalistka a sezóna se neúprosně blížila a trenér naléhal. Rozhodl jsem se tedy přezkoumat její zatížitelnost 24 – hodinovým EKG. Zavěsili jsme na její ztepilou postavu náš aparát, polepili ji elektrodami a já ji vyzval, že potřebuji opravdu znát její zatížitelnost a aby tedy vykonávala všechny tělesné aktivity jako každý normální den. Netušil jsem, že mé pokyny vezme tak doslova.
Přijela druhý den s přístrojem, přivezl ji otec, protože ještě neměla řidičský průkaz. Když jsem EKG vyhodnocoval, náhle mi spadla čelist. O půl jedné v noci došlo k náhlému prudkému výstupu srdeční aktivity na 160 pulzů za minutu. Celé to trvalo nějakých dvacet minut, pak se puls pomalu zase znormalizoval. Jinak nevykazoval záznam žádné nápadné odchylky od normy.
Přiznám se, jsem naivní. A v přítomnosti krásné mladé dívky mi mozek zřejmě nepracuje tak, jak by měl. Šel jsem nález s ní konzultovat, její otec seděl ustaraný na křesle vedle ní.
„Poslouchejte,“ povídám. „Co jste proboha dělala o půl jedné v noci? Dívala jste se na nějaký horor v televizi?“
Otec v tom okamžiku zbystřil, vyskočil a vykřikl. „To jsi nebyla doma!“
Purpurová červeň, která dívku v té chvíli polila, hovořila za vše. Vzhledem k věku a faktu, že se jednalo o výkonnostní sportovkyni, překonal její výkon oné noci zcela určitě oněch 125 Watů, o kterých psal profesor Schumacher. I když se jednalo o mimomaželský sex, přesto pane profesore. Kam se hrabete na mládí!