Píše se rok 1415. Celý křesťanský svět vzhlíží k městu Kostnice, kde se bude rozhodovat o budoucnosti katolické církve. Blížící se koncil ovšem nepřitahuje jen církevní a světské autority, nýbrž i množství prostitutek z celého kraje. Když se Daniela, vzdělaná a krásná italská kurtizána, dozví, že dostala nečekaně lukrativní zakázku zpříjemnit večer samotnému Zikmundovi, králi římskému a uherskému, který před několika dny dorazil na papežem Janem XXIII. svolaný všeobecný koncil, netuší ještě, že se má její osud dramaticky změnit. Náhodou vyslechne králův rozhovor s arcibiskupem z Kaloczy a na druhý den ji odvlečou papežské stráže do paláce kostnického biskupa. Tady jí papež Jan, sama hlava křesťanstva, nabídne, aby pro něj vyzvídala královy úmysly. Daniela souhlasí a pak už je neodvratně zavlečena do největšího politického zápasu na sklonku středověku, do boje o moc mezi papežem a císařem v němž naráží genialita císaře Zikmunda na bezohlednost papeže Jana XXIII. Jak může děvče v takovém boji obstát, zejména, když se seznámí s vězněným mistrem Janem Husem a pod vlivem jeho osobnosti a učení se rozhodne změnit svůj život? Román čtenáře seznámí kromě už vzpomenutých postav i s mladým Kašparem Šlikem, zakladatelem moci jednoho z největších českých šlechtických rodů, s kardinálem d´Ailym, největším ideologem té doby, s Oswaldem z Wolkensteina, největším básníkem začátku patnáctého století, Petrem z Mladoňovic, kronikářem Husova procesu a s řadou dalších postav a postaviček ústřední události konce středověku – koncilu v Kostnici v letech 1415 – 1418.
Teprve nyni jsem se dostala na Vaše webové stránky, protože jsem si na internetu dohledávala některé historické reálie k Vašemu romanu Mefistův rukopis. Opět výborné a poučné čtení. Moc děkuji a už se těším na další.
Ale v komentářích k románu Mezi papežem a císařem mě zaujala Vaše poznámka, že nepatří mezi Vaše nejčtenější díla. Ja musim rict, ze ho jsem ho četla jednim dechem a patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy. Jinak mám od Vás vše, krome Vaší prvotiny, zkusim ji někde sehnat po antikvariátech. Tak ať zdravi slouží a jsem zvědavá , na kterou hisrorickou postavu či které období se nyní zaměříte.
Ono je to bohužel už jednou tak, že právě knihy, do kterých jsem dal celé své srdce a vědění a které považuji za své nejlepší, jsou ty bohužel méně čtené. To byl příklad knihy “Mezi císařem a papežem” a to je bohužel i případ mé poslední knihy “Mefistův rukopis.” V čem to vězí, na to jsem ještě nepřišel, probrali jsme s mým nakladatelem několik teorií komerčního neúspěchu, která je ta pravá, si netroufám odhadnout. Každopádně se budoucnost autora neodvíjí od kvality jeho knih ale od počtu prodaných výtisků. A samozřejmě komerční neúspěch brzdí i energii pro další psaní. Raději jsem si teď naordinoval tvůrčí pauzu, uvidíme na jak dlouho. Děkuji velice za Vaši podporu, to je motivace přinejmenším stejně silná, ne-li silnější, abych přece jen zkusil pokračovat dál.
Ďakujem !
Rozmýšľam, či si kúpiť túto knihu, už som o nej veľa počul i čítal.
Prečo však už i v názve je používaný titul ” Cisár “, keď Žigmund sa stal cisárom až v roku 1433 a kostnický koncil prebiehal oveľa – oveľa skôr ?
V tom máte pravdu, Zikmund byl od roku 1414 korunovaným německým (římským) králem. Prakticky od této korunovace byl ale všeobecně titulován jako císař, korunovace v Říme byla v očích jeho poddaných (kteří se mu pochopitelně chtěli zalíbit) pouze formalitou. Mimochodem, tento rozpor vysvětluji v glosáři knihy už ve čtvrté poznámce v první kapitole. Kniha se dá koupit v elektronické podobě, v tištěné už na trhu není.
Jsem na strane 72 a preji si aby roman nikdy neskoncil!!! Moc se mi libi a obdivuji autora ktery jiste musel stravit mesice ci roky resersi historickych udalosti, filosofie a teologie. Moc dekuji za tak skvelou knihu!!!
Milá paní (nebo slečno?) Jano! Udělala jste mi velkou radost, už proto, že se jedná o román “Mezi císařem a papežem”. Podle mého soudu je to nejlepší kniha, co jsem kdy napsal, bohužel právě tato jediná z mých knih nenašla mnoho čtenářů. Proto je mám rád, ty čtenáře, kteří jsou ochotni nad knihou přemýšlet, které filosofie neodradí, ale vtáhne do textu. Například Richenza je miloučká a mají ji rádi všichni. Daniela, Zikkmund, Hus a d´Aily jdou mnohem víc do hloubky, není to zřejmě četba pro každého, ale o to víc se cítím být svázán s těmi, kdo to dokážou. Přeji, aby se vám kniha líbila až do konce, napište mi pak své dojmy, pokud budete mít chuť.
Zdraví Polách