Objevil se v naší ambulanci s poněkud netypickými příznaky bolestí v levém podbřišku. Nicméně udal u triáže, že už nejméně tři týdny silně kašle. S bolestmi břicha byl už o čtrnáct dní dříve v chirurgické ambulanci (kde se ale ke kašli nepřiznal a to mělo nyní za následek i příslušnou paniku u personálu), a podle záznamů lékárny v bydlišti si byl už tři týdny před vyšetřením v lékárně pro kapky proti kašli. U obvodního lékaře nebyl. Své léky neznal – něco prý bere, ale neví co, nechápal, proč by to mělo být důležité. Pacient toho nechápal mnohem víc, ale to nebylo důsledkem infekce.

Při CT (komputerová tomografie) vyšetření břicha byly na snímku zobrazeny i dolní části plic, radiolog v nich poznal pro Covid 19 typický zápal plic. Na následném rentgenovém snímku se toto podezření zesílilo – na plicích byly rozsáhlé, pro koronavirus typické infiltráty, v krvi pak vysoké zánětlivé parametry. Saturace kyslíku v krvi byla ale i bez podávání kyslíku 97 procent, čili zcela normální.

               Pacienta jsme přijali, dostal antibiotickou léčbu, k našemu překvapení byl ale test na koronavirus (výtěr z nosu a z hrdla) negativní. Při naprosto typickém rentgenu a CT nálezu (jak víme, v Číně stačil typický obraz na rentgenu ke stanovení diagnózy) byl test o 24 hodin později zopakován a byl opět negativní.

               Protože jsme na oddělení právě obdrželi několik kusů serologických (krevních) testů, provedli jsme tento test u daného pacienta. Tento ukázal vysokou pozitivitu protilátek IgM (akutní fáze zánětu) i IgG (imunita proti infekčnímu prvku – tedy viru). Pacient byl v té době už zcela bez příznaků, nekašlal, neměl teplotu a jeho zánětlivé parametry klesaly a blížily se už normálním hodnotám.

               Jaké jsme z toho případu mohli vyvodit závěry?

  1. I těžké zápaly plic, způsobené koronavirem, se dokážou za určitých podmínek spontánně vyhojit. To bylo pro mě potěšující z toho hlediska, že jsem se domníval, že těžký zápal plic znamená automaticky přijetí do nemocnice, ev. na intenzivní jednotku s velkou pravděpodobností podpůrné ventilace a malou nadějí na vyléčení.
  2. Očividně nejlepšími podmínkami pro úspěšnou léčbu je domácí léčba, kde člověk není v kontaktu s dalšími pozitivními pacienty, kteří ho mohou zatěžovat dalšími dávkami viru. Proto, pokud je to z klinického hlediska možné, měli by být pacienti léčeni doma (nejlépe samozřejmě v domě se zahradou a příslušným výběhem na čerstvý vzduch). Mezi ostatní lidi do volné přírody takový pacient samozřejmě nesmí.
  3. Podle posouzení kontaktovaného infektologa může být pacient vyhlášen za uzdraveného, když měl dva negativní testy z výtěru z nosu a nosohltanu a je 48 hodin bez příznaků infekce – to náš pacient už splňoval – v té době už třetí den nekašlal.
  4. Vyléčení od začátku infekce trvalo tři až čtyři týdny.
  5. Bohužel, protože onen serologický test ještě není k diagnostice oficiálně připuštěn, nemohli jsme toho pacienta hlásit jako případ infekce koronavirem, kde by se byl objevil v té nejhezčí a optimistické rubrice – vyléčení pacienti.
  6. A hlavně, pokud se člověk zbytečně nestresuje…………. Protože nerozumí……………… No to už si přeberte sami.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.