Samozřejmě to bude v čase sociálních sítí těžké prosadit, ale – upřímně – máme nějakou rozumnou alternativu?

               Teď hovořím o očkovací látce proti koronaviru. Odpůrci očkování už stojí několik měsíců na barikádách und šíří nejstrašnější konspirativní teorie. Jako ta, že virus byl jen záminka – pokud tedy vůbec existuje – ale ona vakcína bude naprosto smrtelná a má za úkol zredukovat počet obyvatelstva na zeměkouli, protože se lidi už příliš přemnožili. Nebo ta, že všem bude při očkování implantován čip, kterým budou sledováni a ovlivňováni, eventuálně i podle potřeby zabiti. Za vším samozřejmě stojí zloduchové Bill Gates und Georgy Soros. Tato druhá konspirační teorie bazíruje na dost nešťasném výroku Billa Gatese o čipu schopném monitorizovat zdravotní stav člověka– ovšem Bill je člověk počítačů a chybí mu tedy empatie a hlavně diplomacie. Na počítači se dá špatně naprogramovaný software vymazat, vypuštěná věta už se zpět vzít ani vymazat nedá. Mimochodem ani Gates ani Soros nemůžou mít zájem na redukci obyvatelstva planety – jsou to totiž konzumenti jejich zboží.

               Fektem je, že si lidstvo, zejména v tzv. západním světě, odvyklo od smrtících epidemií – a že  to je právě následkem očkování, na tuto souvislost už z velké části zapomnělo. Děti umírající strašnou smrtí udušením při záškrtu, děti ochrnuté v důsledku dětské obrny, černé neštovice, kosící i členy císařské rodiny, to vše je minulost. Proti černým neštovicím se už ani neočkuje, protože se konsekventním očkovacím programem podařilo zahnat tento příšerný virus z volné přírody do laboratoře.

               Samozřejmě se z očkování, jako ze všeho, stal i obchod, v němž se dá vydělat spousta peněz. Proto se očkuje pomalu proti všemu. I když ne vždy je účinek a účelnost jednoznačně dokázaná. Jako očkování proti rotaviru u malých dětí.  Ani já sám nedokážu vždycky rozeznat, kde končí medicína a kde začíná už jen byznys. Laik je pak vydán na milost a nemilost a hledá – bohužel – odpověď na svou nejistotu na internetu.

               Jsou očkování, která nechrání dostatečně, ať už se jedná o chřipku – virus každý rok mutuje a očkovací láltka nemusí odpovídat novému antigenu, nebo proti Pneumokokům – i při dvojím očkování se dosáhne ochrany jen před 36 kmeny z více než 60, takže i po očkování člověk pneumokokový zápal plic dostat může. To samozřejmě žene vodu na mlýn odpůrcům očkování – a v důsledku toho byla proočkovanost proti chřipce v Rakousku v zimě 2019/2020 osm procent. Těžké chřipkové zápaly plic i se smrtelným průběhem jsme léčili na naší JIPce – tři pacienti zemřeli, jeden z nich byl očkovaný.

               A teď přišla korona a s ní i hysterie. Hlavním tématem je povinné očkování dětí, kterého se rodiče děsí. Doufám, že budou mít politici dost rozumu, aby děti z očkovacího programu proti koroně vynechali – protože děti stejně na koronu neonemocní, jejich věčně usoplený nos a jím vyvolaná imunita je ochrání lépe než očkování. Je sice pravda, že nejlepší ochranu staré generace proti chřipce je možné dosáhnout právě proočkováním školou povinných dětí, ale toto pravidlo nebude u korony fungovat.

               Hodně netaktické bylo velkohubé oznámení prezidenta Putina, že Rusko má vakcínu. Bylo zřejmé, že tato vakcína nemůže být ještě prověřená ve fázi III připouštěcí studie. Putin nakonec zrelativizoval svou výpověď, že se jedná pouze o registraci látky, ovšem škody už byly tady. Nedůvěra vůči očkování vzrostla a Putin sám se stal na sociálních sítích terčem mnoha vtipů.

               Jinak tomu ale nebylo ani v USA. Prezident Trump hrál s kartou očkovací vakcíny v předvolebním boji naprosto nestoudně, když ji sliboval už v říjnu. Nakonec oznámila firma Pfizer, že očkovací látku má, deset dní po volbách, což ho rozzuřilo na nejvyšší míru.

               Prostě z medicínského tématu se stalo politikum, které má přinést hlasy – pro jakýkoliv lék se nemůže stát nic horšího, než když se stane subjektem politického boje. Protože pak převládají už jen emoce a rozumná argumentace je téměř nemožná.

               Přesto se pokusím přiblížit problém očkování proti koronaviru z racionálního hlediska – samozřejmě nemůžu tvrdit, že znám všechna fakta, ale ta, ke kterým mám přístup, se pokusím popsat bez ideologického náboje.

Princip očkování je starý více než dvě stě let – první bylo očkování proti černým neštovicím britským doktorem Edwardem Jennerem v roce 1796. Lidské tělo vytváří proti jemu cizím faktorům imunitu. Důležité je, aby poznalo tento cizí faktor jako antigen, pak je tato informace předána imunitnímu systému, který v složité spolupráci T a B Lymfozytů vytvoří protilátky proti tomuto antigenu s cílem vypudit ho z těla. Tento proces trvá u zatím neznámé infekce několik dní a může přijít pozdě – je to tedy jakýsi závod s časem. Pokud se člověk už s daným antigenem dříve setkal, je tato informace uložená v takzvaných paměťových T buňkách a tělo může zareagovat mnohem rychleji, místo v řádu dnů v řádu hodin, což většinou stačí k eliminaci antigenu ještě než se stane nebezpečným. Při očkování je do těla dodán antigen viru (zřídkavěji baktérie) – buď se jedná o mrtvý virus (mrtvá vakcína, např chřipka) nebo o virus oslabený (živá vakcína, např. spalničky). Obecně se dá říct, že živá vakcína vyvolává silnější imunitní ochranu, mrtvá je naproti tomu ale bezpečnější. Pokud se jedná o stabilní virus, který se nemění, poskytuje takové očkování ochranu na mnoho let. Problémem jsou viry, které mutují a tím pádem se mění – jsou to především RNA viry. RNA viry mají jen jeden řetězec a jsou tedy náchylnější na mutace než DNA viry se dvěma řetězci, kdy může být mutace v jednom opravena z nepoškozeného druhého. Klasickým RNA virem je virus chřipky, každý rok přichází v nové mutované podobě a proto není tělem poznán jako antigen, se kterým už měl člověk do činění a imunitní reakce začíná vždycky nanovo. Je také těžké odhadnout směr mutace viru, aby bylo možné vyvinout účinnou látku, která bude blokovat právě ten virus, který teprve přijde. Pokud máme štěstí a chřipková sezóna v Austrálii (kde je zima o půl roku dříve) poskytně virus, který pak přijde k nám, je vakcína účinná, pokud tam přijde zima o půl roku později než u nás – máme smůlu a nedůvěra vůči očkování proti chřipce stoupá. Používá se v podstatě polyvalentní vakcína ze 3 typů chřipky typu A a jedné typu B.

               Proto existuje snaha vyvinout očkovací vakcínu, který by byla mutacemi neovlivnitelná. Jde o techniku, pracující s messenger RNA – tedy mRNA. Virus se totiž nedokáže sám množit. Musí se dostat do lidského těla, kde využije lidské mechanismy k tomu, aby se namnožil. Do jádra buňky vyšle svou část – právě tuto messenger RNA, která se zde zabuduje do genetického kódu buňky a produkuje nové viry. Tato mRNA není mutacemi ovlivněná a pokud by byla tělem poznána jako antigen, může zabezpečit dlouhodobou imunitu proti danému viru.

               V roce 2018 publikovala firma Biontech z německého Mainzu, že tuto technologii odhalila a je tedy schopná poměrně rychle vyvinout očkovací látku proti jakémukoliv RNA viru. Za firmou Biontech stojí manželský pár Özlem Türeci a Ugur Sahin, Němci tureckého původu. Özlem Türeci se už narodila v Německu jako dcera tureckého lékaře, Ugur Sahin přišel s rodiči do Německa jako čtyřletý chlapec.

               Farmakologický průmysl projevil z tohoto objevu ukázněnou radost – v podstatě je z hlediska byznysu takový objev problematický. Dlouhodobá imunita byl učinila každoroční očkování proti chřipce zbytečným a to by ohrozilo obrat. Jenže pak přišla korona.

               První z registrovaných a připuštěných očkovacích látek vznikla právě na základě spolupráce americké firmy Pfizer s německou firmou Biontech – čili používá právě patent onoho německo-tureckého manželského páru, který je už dva roky známý. Nabídnu teď krátký přehled o očkovacíh látkách, které jsou na trhu nebo ve vývoji.

  1. BNT162b2 od firmy Pfizer/Biontech – pracuje jak už jsem psal s mRNA technologií. Tato část viru – ne tedy celý virus – je podán do těla, mRNA se zabuduje do buněčného jádra a produkuje bílkovinu, která je tělem poznána jako antigen. Tím pádem se v případě skutečné infekce nemůže virus v těle množit, protože se proti tomuto procesu vytvořily protilátky. Předpokládám tedy, že očkování nemůže chránit před nákazou virem (a tedy ani před předáváním infekce na další lidi) zabrání ale propuknutí nemoci. Pfizer udává devadesátiprocentní ochranu, což by bylo epochální, zejména, pokud by zůstala zachována několik let. Ovšem nepodceňujme PR – zřejmě bude ochrana nakonec v běžném životě o něco nižší. Problém je, že mRNA je extrémně nestabilní a musí být přechovávána při teplotě minus 70 stupňů. To je něco, co dokonce i u mně vyvolává nedůvěru. Bude distribuce této látky skutečně spolehlivě a masově možná? Neměli bychom taky zapomenout, že při technologi mRNA se jedná o zcela novou a zatím v praxi nevyzkoušenou metodu.
  2. mRNA – 1273 od americké firmy Moderna. Pracuje .- jak už registrační název látky napovídá, rovněž s mRNA technologií, protože ale používá syntetickou stabilizaci této bílkoviny, stačí pro skladování teplota minus 20 stupňů a třicet dní zůstává látka účinná i při teplotě minus dva až osm stupňů. Fáze III připouštěcí studie už proběhla na 30 000 dobrovolnících, následně onemocnělo 95 probandů na Covid 19, pět v očkované skupině a 90 ve skupině, která dostala placebo. Výsledek je tedy slibný a u obou očkovacích látek pracujících s mRNA, nebyly zaznamenány žádné podstatné vedlejší účinky. Pro mně je to celkem logické, nepracuje se zde se skutečným virem, ani živým, ani mrtvým.
  3. AZD1222 od Astra Zeneca je v masových sdělovacích prostředcích často zmiňována. Britsko-švédská firma ve spolupráci s univerzitou v Oxfxordu pracovala na zcela jiné bázi – vlastně už vyzkoušené vektorové technologii. Do pro lidi neškodného adenoviru, který napadá šimpanze, byla naimplantována bílkovina Covida 19. Tato bílkovina je po očkování tvořena lidskými buňkami a vytváří imunitní odpověď. Jde o už používanou technologii, ovšem není vyloučeno, že může dojít k přehnané nebo chybné imunitní odpovědi vyvolávající autoimunní choroby – připouštěcí studie této látky musela být na sedm týdnů přerušena, protože jeden z probandů dostal zánětlivé onemocnění míchy.
  4. Sputnik V – je ona očkovací látka, kterou tak populisticky oznámil Vladimír Putin, ačkoliv v té době neexistovala ještě fáze III připouštěcí studie. Výsledky této fáze se objevily až teď před několika dny, ovšem samotné politické zadání vyvolává velké pochyby, zda jsou tyto výsledky skutečně nezfalšované – žádný ruský vědec by si nemohl dovolit zpochybnit prezidentovo prohlášení. Jestliže Putin vyhlásil vakcínu za účinnou ještě před výsledky studie, musely výsledky tuto účinnost samozřejmě potvrdit. To budí ve vědeckých kruzích velkou nedůvěru. V podstatě se jedná také o vektorovou vakcínu jako je ona z Oxfordu, jen je Covidový antigen naimplantovaný na dva neškodné lidské adenoviry. Proč na dva? Pokud se totiž člověk už s takovým adenovirem v životě setkal, enbude tvořit proti tomuto manipulovanému viru žádné protilátky. Proto tato dvojitá pojistka. U viru ze šimpanze tento fenomén nehrozí.
  5. EpiVacCorona byla jako mrtvá vakcína vyvinuta v Rusku na Sibiři. Jde o klasickou očkovací látku, pracující s usmrcenými viry, případně jejich částmi. Nakolik tato vakcína bude chránit před virem, který tak rád a rychle mutuje, je velmi problematické zodpovědět.
  6. CoronaVac od čínské firmy Sinovac je právě ve fázi III a jako jediná pracuje se živou vakcínou. Jde tedy o oslabené živé viry Covida 19. 29.října se u jednoho očkovaného objevily „těžké vedlejší účinky“, takže byla studie přechodně zastavena. A to dkonce i v Číně, která se zatajováním nepříjemných skutečností nemá právě velký problém.

Dá se předpokládat, že se na trh EU dostanou první tři očkovací látky.  Samozřejmě a logicky bude panovat zpočátku nedůvěra k technologii, která ještě nikdy nebyla použita. Osobně si myslím, že mRNA techologie by neměla způsobovat podstatné problémy – nejde ani o živý ani o mrtvý virus, nebyly zaznamenány ani autoimunitní projevy přehnané imunity proti vlastním orgánům. I skutečnost, že farmakologický průmysl tuto metodu „objevil“ až když se stala aktuální pro Covid, kde si jinak nevěděl rady, svědčí o tom, že na objevu mohučského manželského páru něco bude – ostatně publikovali svůj objev už dva roky před zjevením Covida 19, není to tedy narychlo a cíleně vyvíjená technologie.

               Doufám jen, že budou mít politici dostatek rozumu a nezačnou s očkováním u dětí. To by bylo naprosto fatální. Očkovat by se měly ohrožené skupiny, tedy především senioři – jde především o odlehčení zdravotnických zařízení a intenzivních jednotek. Potom zřejmě přijdou na řadu zdravotníci a učitelé – nakolik bude očkování dobrovolné a nakolik bude vyvíjen nátlak, na to si budeme muset počkat.

               Nezapomeňme ale – očkování bude s největší pravděpodobností chránit před těžkými průběhy nemoci – ne ale před nákazou a jejímu dalšímu šíření.

               Odpůrce očkování samozřejmě nikdo nepřesvědčí – těch je asi 2-3 procenta populace. Jsou ale hluční, velmi aktivní na sociálních sítí a pracovití ve vytváření názorové bubliny a vytváření pocitu „pociťované většiny“. Jestliže jsou jejich názory prezentovány na internetu dostatečně často, dokážou znejistit i mnoho jiných, nerozhodnutých. Jak věděl už Joseph Goebels, stokrát opakovaná lež se stává pravdou – internet umožňuje lži opakovat ne stokrát, ale milionkrát – nevěřte pak tomu, i kdyby se jednalo o „fake news“ par exelance.

               V roce 2019 označila WHO očkovací skepsi za jedno z deseti největších nebezpečí pro lidské zdraví. Očkovací skepse má čtyři důvody: Confidence – chybějící důvěra v účinnost a bezpečnost očkovací látky. Complacency – v důsledku proočkovanosti zmizí pocit ohrožení danou chorobou. Convenience – obtížný přístup k očkování, případně s tím spojené náklady. Calculation – pacient počítá se skupinovou imunitou, spoléhá na ostatní, že se nechali očkovat.

               Co se týká mýtů ohledně vedlejších účinků očkování – tvrdí se, že způsobuje nárůst alergií. V někdejší NDR bylo očkování na rozdíl od SRN povinné. Alergií bylo v komunistickém Německu mnohem méně než na západě. Po sjednocení Německa tento rozdíl zmizel.

               Tvrzení, že například spalničky posilují imunitní  systém nemá žádnou oporu v medicínských faktech. Naopak, na několik týdnů po prodělané infekci vzniká stav skoro podobný HIV infekci se značně oslabenou imunitou pro všechny další infekce. V prvním roce po prodělaných spalničkách stoupá úmrtnost u dětí na různé jiné infekce a normalizuje se právě až po roce.

               Velmi tvrdohlavě se drží mýtus, že očkování způsobuje autismus. Tato studie z roku 1998 od týmu Andrewa Wackefielda byla publikována v Lancetu, tedy jednom z nejprestižnějších medicínských časopisů. I když byla později vyvrácena a byly jí prokázány obrovské systémové nedostatky – vypuštěný fake news se už nedá vzít zpátky. Tyto informace se točí v kruhu, i když například dánská studie z roku 2019 na 600 000 dětech nedokázala žádný takový účinek dokonce ani na vysoko rizikových pacientech.

               Očkování, která skutečně způsobovala těžké lokální reakce s komplikacemi (černé neštovice, tuberkulóza) se už nepoužívají. Ovšem u mého přítele, s kterým hraji tenis, došlo v důsledku očkování proti pneumokokům k aktivaci staré infekce toxoplasmózou a oslepl na jedno oko. Současné nosné látky (adjuvans)očkovací substance jsou neškodné. Kdysi způsobovaly zejména u chřipky silné reakce z nesnášenlivosti, dnes už to patří minulosti. Předpokládám, že ani u nových vakcín by neměly způsobovat problémy, na to jsou už příliš dobře prozkoumané.

               Čili – jako při každém medicínském zákroku – určité riziko je vždy přítomné, ale výhody z očkování jednoznačně převládají – doufám, že si to lidé uvědomí a k očkování přijdou. I kdyby při tom měli mít trošku divný pocit okolo žaludku.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.