Hysterie zvaná koronavirus

               Milí přátelé!

Už jste si nakoupili a udělali zásoby potravin? Až totiž k vám přijde ten novodobý černý mor, budou všechny obchody zavřené, a i kdyby nebyly, žádné auto se zbožím do vaší obce policisté nevpustí. Stačí, aby ve vesnici jeden člověk zakašlal – a je to.

               Doufám, že mi tento satirický úvod odpustíte, nechci samozřejmě působit jako ignorant. Ano, nový virus je tady a je poměrně nebezpečný. Zhruba stejně jako virus chřipky. Proč tedy nevyvolává každoroční epidemie chřipky stejně přehnané reakce jako současný malér s „Coronavirem CoV-2“?

               Zřejmě proto, že na chřipku jsme si už zvykli. Dokonce natolik, že ačkoliv existuje účinná ochrana očkováním (letos to opravdu vyšlo, vloni to byla rána mimo), bylo v Rakousku ochotno nechat se naočkovat 8 % (slovy osm procent) obyvatelstva. Měli jsme jen v naší nemocnici dvě úmrtí na chřipku, oba to byli lidé s oslabenou imunitou, jedna pacienta s rakovinou po chemoterapii a druhý pacient s těžkou obstrukční chorobou plicní v důsledku mnoholetého kouření a ani jeden z nich samozřejmě naočkován nebyl.

               Připomínám to proto, že koronavirus si vybírá stejnou obětní skupinu. Rozdíl je, že proti němu žádné očkování neexistuje – čili vlastně v tomto bodu žádný rozdíl, protože proti chřipce se lidé stejně očkovat nedávají. Můžete namítnout, že proti chřipce jsou léky – přesněji jeden – Tamiflu (látka se jmenuje Oseltamivir a má ho patentovanou firma Roche, která si tím vydělává miliony.) Ovšem Tamiflu musíte podat během prvních dvaceti čtyř hodin od začátku příznaků (firma tvrdí, že během 48 hodin – tím si samozřejmě zvyšuje zisk), protože lék dokáže pouze vázat virus v krvi a zabránit jeho vstupu do orgánů – pokud už virus tuto bariéru překročil, je Tamiflu neúčinné – ovšem existuje takzvaný placebový efekt.  Pokud něco – i neúčinného – berete, věříte prostě, že se vám daří lépe. A jak stojí napsáno už v bibli – „víra tvá tě uzdravila“. A proti koronaviru nemáme ani ono placebo.

               Samozřejmě virus dělá podezřelým už to, že se objevil v Číně a to právě ve Wuchanu, kde je hlavní výzkumná laboratoř pro zkoumání umělé inteligence. Nepochybně se zde experimentuje (jedno zda je to povoleno nebo ne, protože v Číně je všechno jedno) i s DNA a proto bych nesmetal zcela ze stolu hypotézu, že zde mohlo něco uniknout z laboratoře – jako například geneticky upravený koronavirus, který dostal své jméno CoV-2. Jedním dechem ale přiznávám, že mi tato hypotéza připadá nepravděpodobná – ne ale nemožná. To ovšem jen proto, že v Číně je možné úplně všechno a hlavním programem tamního režimu je lež. Moje babička říkávala, že komunista řekne pravdu jen, když se splete. Hypotézu umělého viru podporuje jen jediné – ta nesmírná hysterie s karanténami, s novými nemocnicemi, prostě oním panickým strachem, který vyvolává dojem, že se děje něco tajemného, mysteriózního, nekontrovatelného, tedy něco, před čímž je opravdu třeba mít strach.

Vycházejme tedy z pravděpodobnější varianty, že se objevila nová varianta z rodiny koronavirů – známých už po desetiletí a stále znova nebezpečných – koronavirus způsobil v letech 2002/2003 pandemii SARSu a v roce 2012 epidemii MERSu (Middle east respirátory syndrom), kterému se dostalo poněkud méně pozornosti, zřejmě proto, že nevznikl v Číně ale v Saúdské Arábii, což je naprostá výjimka. I ptačí chřipka k nám přišla z „Říše Středu“.

Zákeřnost nového viru spočívá v jedné vlastnosti. Viry napadají běžně buď horní dýchací cesty nebo dolní dýchací cesty. Pokud napadají horní dýchací cesty, jsou velmi nakažlivé, nezpůsobují ale normálně žádné vážné onemocnění. Pokud napadají dolní dýchací cesty, jsou nebezpečné možným vyvolání zápalu plic, na druhé straně ovšem nejsou zase příliš nakažlivé. CoV-2 napadá dýchací cesty horní i dolní a proto je nebezpečnější než běžné viry, mezi nimiž žijeme dnes a denně. Přesto naprostá většina infekcí koronavirem probíhá asymptomaticky, čili nakažení vlastně ani neonemocní, jsou jen nosiči viru. Okolo dvou procent nakažených ale může vyvinout virový zápal plic, který může vyvolat otravu krve a multiorgánové selhání a smrt.

Příznaky jsou jako u každé virové nákazy – po inkubační době, která je bohužel dost dlouhá a trvá zřejmě až 14 dní, dochází ke kašli, škrábání v krku, ucpanému nosu, zápalu spojivek, průjmu a někdy i k horečce. Čili nic pro tuto infekci typického, podobné příznaky můžete mít při každé virové nákaze. K nakažení je třeba poměrně intenzivní kontakt s nakaženou osobou – zhruba patnáctiminutový rozhovor stačí, případně pokud na vás onen člověk přímo nakašle. Nebo pokud nakašle na nějaký předmět, který potom vezmete do ruky a tou rukou, kterou jste si neumyli, si sáhnete do obličeje. Čili je třeba si umývat ruce, umývat ruce a zase umývat ruce. Ochranné masky by měli nosit pouze pacienti, aby nerozšiřovali nákazu, nošení preventivních masek není k ničemu. Asiatu jsou na to ale zvyklí a proto to dělají. Ostatně, když chtěla má žena koupit masky do ordinace, aby je nabídla kašlajícím pacientům (což je v ambulanci plicního lékaře poměrně častá sorta), nikde je nesehnala. Už jsou všechny vykoupené.

Na skladech rakouského ministerstva zdravotnictví by ještě mělo někde ležet 8 milionů masek, které svého času koupila ministryně zdravotnictví Rauch-Kalat za dobrou cenu od svého manžela Mensdorfa Pouilyho, (to abyste si nemysleli, že střet zájmů má jen pan Babiš s paní Babišovou, když jde o Agrofert) ale nikdo je nemůže najít.

V podstatě všechno, co jsem teď napsal, popisuje de facto normální poněkud agresivnější virovou infekci. A tak se ptám, odkud se bere celá ta hysterie v médiích, která už vede k vykupování obchodů a řečech o uzavření hranic, aby se nedejbože do země nedostal ani jeden nakažený (dostane se stejně, na to můžete vzít jed). Izraelské ministerstvo vnitra dokonce oznámilo, že preventivně nehodlá do země vpouštět žádné cizince, jen izraelské občany. Když si uvědomilo, že by se to týkalo letošních velikonoc, tedy hlavní turistické sezóny, přinášející zemi obrovské příjmy, rychle tu zprávu smazalo – tedy aspoň její anglickou verzi.

Takže: za prvé noviny i televize potřebují, aby je lidé kupovali a aby se na ně dívali a proto potřebují senzaci. Koronavirus se nabídl a oni nezaváhali. Potřebují prodeje, potřebují sledovanost, aby mohli zvýšit ceny reklam, jde tedy – zase jednou – jen o peníze. Dokud to funguje, budeme se dozvídat o každém podezřelém člověku, který byl právě testován na koronavirus (a byl negativní). Je třeba udržovat napětí.

Za druhé vycítili svou příležitost politici. Jednak mohou odvést pozornost od současných ekonomických i politických problémů – místo korupce, zneužívání funkcí atd, atd. se teď noviny a televize zabývají koronavirem – to je přímo dar z nebes a ten je třeba radostně přijmout. A navíc můžou hrát na veřejnosti, před běžícími kamerami hrdiny, ochotné a hlavně schopné ochránit své ovečky (rozuměj voliče) před zlým virem, který by jinak všechny zahubil. Přiznejme si, že George Soros (vlastním jménem György Sörös) už jako strašák tak úplně nezabíral, takže chválabohu, že máme něco nového. V Česku zasedal krizový štáb ještě než virus dosáhl Evropu, neřkuli Česko. Tam se zatím virus ani neobjevil. Ale zasedání krizového štábu se dalo politicky dobře prodat.

A tak následují zavřené hotely (i s návštěvníky), výletní lodě, a uzavřené cesty do italských městeček, dokonce byli do karantény vzati všichni pracovníci z nemocnice v Deutschlansbergu, kteří se zúčastnili karnevalu v Benátkách. Udělali chybu, že to nahlásili, dalších jedenácti autobusů kde byli také zaměstnanci našeho koncernu, si nikdo ani nevšiml.

Ne, nechci infekci zlehčovat a radím – myjte si ruce, držte při rozhovoru s neznámým člověkem odstup jednoho metru, a pokud máte pocit, že máte pocit, že se na vás hodí popsané příznaky a byli jste v některé z postižených zemí, nechejte se vyšetřit. Jenom proboha nepodléhejte panice. Nová epidemie Španělské chřipky nepřijde. Tehdy skutečně v letech 1918 – 1919 zemřelo několik milionů lidí, jenže ti byli vyhladovělí a vyčerpaní válkou, hygienické a zdravotnické možnosti byly s dneškem neporovnatelné a hlavně nemocní byli léčeni Aspirinem v dávkách 3 – 30 gramů denně a umírali pak na hemorhagický, tedy krvácivý zánět plic. Jak dnes víme, zemřeli ve své absolutní většině ne na chřipku, ale na její léčbu.

Samozřejmě i mne zaráží, že na počátku epidemie zemřeli i mladí lidé – konkrétně čínští zdravotníci, ošetřující první nakažené – tak zemřel i lékař, který na nový virus upozornil a byl za to čínskými úřady za šíření poplašné zprávy stíhán. Zajímavé je, že jsem ale zatím neslyšel ani o jediném případu onemocnění u dětí. Vyhýbá se jim virus nebo u nich probíhá infekce zcela bez příznaků?

Domnívám se, že právě ti první byli vystaveni masivní expozici dosud neznámého viru, protože čínské úřady, jak už to v komunistických zemích bývá zvykem, zatloukaly, lhaly a dělaly vše, aby utajily, co se utajit dalo (pamatujete ještě na Černobyl).

Ovšem teď přijde dobrá zpráva – přinejmenším na lidi, kteří jsou na seznamech příjemců orgánů. Velký čínský vůdce, prezident Si Ťin pching si nedávno vzpomněl (myslím, že to bylo minulý týden), že už 7. ledna vydal osobně naprosto jasné příkazy a směrnice, jak se má v případě této epidemie chovat. Místní orgány jeho geniální myšlenky ignorovaly. Teď budou padat hlavy a zřejmě nejen obrazně, jako by tomu bylo u nás. Jak jinak chcete stabilizovat společnost, že? A slovo čínskéh prezidenta má platnost ústavního zákona.

Mimochodem, abych nezapomněl, já už jsem nakoupil. Člověk nikdy neví, dy budou obchody obleženy a člověk se do nich vůbec nedostane, případně tam najde jen prázdné regály.