Ta diskuse je teď hodně žhavá. Je očkovací látka Astra Zeneca méně kvalitní? Chrání méně a má více vedlejších účinků? Experti bojují statečně proti veřejnému mínění, které se postavilo proti této očkovací látce. Ale kde je pravda?

               To je hodně těžké posoudit. Veškeré diskuse, které se týkají koronaviru, jsou tak nabity emocemi, že je hledání objektivní pravdy prostě „mission imposible“.

               Napřed na zopakování – čím se očkovací látka Astry Zenecy liší od očkovacích látek Pfizer/Biontech a Moderna?

               Očkovací látky posledně jmenovaných firem pracují se systémem mRNA – tedy na bázi messenger ribonukleové kyseliny.

mRNA je nová technologie, nebyla ale vyvinuta pro očkovací vakcínu proti koronaviru.. V budoucnosti se zřejmě očkovací látky vydají všechny touto cestou. Do nedávna nebyly nanotechnologie rozvinuty natolik, aby bylo takovéto „stříhání“ viru a identifikace jeho jednotlivých částí a jejich funkcí (tedy odborně vliv genotypu na fenotyp viru) možné. V principu kóduje očkovací látka pouze Spike protein viru, tedy bílkovinu, kterou se virus navazuje na buněčné struktury a proniká do buněk. Celková struktura viru je jí celkem ukradená, aby ztratila účinnost, musel by se změnit onen protein, což je ale pro virus zase velký problém – protože pak by vniknutí do buňky nemuselo fungovat.

Astra Zeneca je stejně jako ruský Sputnik V vektorová očkovací látka. Jedná se o genově upravený šimpanzí Adenovirus (u Sputinku dva lidské adenoviry), upravený tak, aby vypadal na povrchu jako koronavirus. Imunitní systém ho pozná, zafixuje si ho jako škůdce (i když tento virus není pro člověka patogenní, čili nevyvolává choroby) a když se pak objeví skutečný koronavirus, imunitní systém ho považuje za onoho adenovira a zaútočí na něho. Idea v podstatě dobrá, jenže se firmě vloudilo neskutečné množství chyb, zejména v PR.

  1. Především Astra Zeneca dodala podklady agentuře EMA poměrně pozdě. Základní poučka každé reklamy je, že je třeba být ve své kategorii první – a pokud nejste, musíte vytvořit vlastní kategorii. Pfizer a Moderna byly prostě rychlejší.
  2. Firma, vědomá si toho, že se především „spořivé“ země střední Evropy spolehly na její očkovací látku, začala hrát nebezpečný poker. Očividně se při vyjednávání s EU o ceně látky přepočítala a teď se rozhodla dodávat látku přednostně do zemí, které platily víc. Navíc očividně lhala o výpadcích výroby, které neuměla dokázat. A dlouho arogantně odmítala jednání si politiky z Bruselu. Závazky k EU, která na výzkum vakcíny přispěla sumou přes 300 milionů eur, prostě ignorovala. Důsledkem byl nedostatek vakcíny, a hlavně pomalý náběh očkování.
  3. Mezitím se ukázalo, že vedlejší účinky po očkování Astrou Zenecou jsou silnější a závažnější, než při očkování mRNA. To má svou logiku, protože se u ní očkuje vlastně celým virem, zatímco u mRNA je to jen proteinem.
  4. Ukázalo se, že účinnost vakcíny je nižší než u mRNA vakcín. Tady je třeba zůstat ale při zemi. Astra Zeneca prokázala účinnost 59 procent, zatímco u látky Pfizer je účinnost přes devadesát procent. Ovšem jedná se o lidi, kteří měli příznaky choroby. Testováni byli jen oni. Čili počet pacientů, kteří neměli vůbec žádné příznaky (ne ale nakažených virem, tento údaj chybí ve všech studiích, protože bezpříznakoví pacienti se netestovali) se zredukoval podáním vakcíny o zhruba 60 procent. Ale z těch očkovaných, kteří se přece jen nakazili, neskončil ani jeden nemocný v nemocnici a ani jeden nezemřel. Úmrtí v rámci infekce Covidem u očkovaných pacientů bylo jen jedno u firmy Moderna, zda onen člověk zemřel skutečně na infekci, není zcela jasné. Tento údaj Astry Zenecy ovšem relativizuje skutečnost, že mezi dobrovolníky prakticky nebyli lidé starší 65 let, kde je hospitalizace a úmrtnost podstatně vyšší. Zanedbání toho, aby mezi dobrovolníky byli zastoupeni i lidé hlavních rizikových skupin, snížilo opět důvěryhodnost vakcíny a některé země ji připouštějí pouze k očkování lidí mladších šedesáti pěti let. Tady se zřejmě musí počkat na výsledky „real life“ studie očkováni ve Velké Británii.
  5. Ukázalo se, že očkovací látka Astry Zenecy neúčinkuje dobře na tzv. jihoafrickou variantu viru. I tady je ale třeba poznamenat, že Astra Zeneca je JEDINOU vakcínou, která má s touto variantou vůbec nějakou zkušenost. Očkovací látka totiž byla zkoušena ve Velké Británii, Brazílii, a právě v Jižní Africe. Žádní jiná očkovací látka nebyla v Jižní Africe zkoušena a nepřišla tedy s novým typem viru do kontaktu. In vitro – tedy v laboratoři – byla prokázána devětkrát nižší účinnost vakcíny na hubení tohoto viru – ovšem ani za těchto okolností neskončil údajně žádný z očkovaných dobrovolníků v nemocnici a ani jeden neumřel – ovšem zde je opět třeba připomenout, že se jednalo převážně o mladé lidi, kteří infekci s Covidem většinou ustojí doma i bez očkování.
  6. A aby všem svým přešlapům nasadili korunu, začali manažeři Astry Zenecy v čase, kdy bylo vakcín tak málo, že nebylo zabezpečeno druhé povinné přeočkování, s tvrzením, že vlastně ani není třeba očkovat v čtyřtýdenním intervalu, ale že stačí přeočkovat za dvanáct týdnů. A ihned se objevili zaplacení experti, kteří dokazovali, že přeočkování za dvanáct týdnů je vlastně mnohem lepší, protože se tvoří více protilátek. A to přesto že tento model naprosto neodpovídal dizajnu studie. Kdo nevěří ať tam běží. PR manager Astry Zenecy by už dávno měl brát podporu v nezaměstnanosti.
  7. Současná skoro hysterická kampaň politiků ve prospěch Astry Zenecy působí velmi nedůvěryhodně a dále snižuje důvěru obyvatelstva v tuto očkovací látku. Má to celkem jednoduchý důvod. Firma přivedla politiky v postižených zemích do úzkých. Vsadili na tuto vakcínu kvůli ceně ale hlavně kvůli skutečnosti, že se dá lehce distribuovat a nepotřebuje mražení (Pfizer se musí přechovávat při 70 stupních pod nulou a Moderna při dvaceti, u Astry Zenecy stačí teplota chladničky). Což v praxi znamenalo, že politici a státní správa nemusela nic dělat. Prostě rozvezeme dodané očkovací látky obvodním lékařům a oni ať se postarají. Čili žádná očkovací centra podle izraelského vzoru, nabírání lékařů a sester pro tyto očkovací „ulice“ nebo nedejbože dokonce armádu. Bylo by vystaráno, a to bez práce. Bez Astry Zenecy se ukazuje, že se vlastně státní správa a ministerstvo zdravotnictví na variantu očkování mRNA vakcínou, která vyžaduje náročnější logistiku, vůbec nepřipravilo. To je největší katastrofa a pan ministr se snaží toto selhání zastírat hysterickým voláním, že jsou očkovací látky rovnocenné. Nejsou.
  8. Tím netvrdím, že je očkovací látka Astry Zenecy špatná. Je zřejmě lepší než její poškozená pověst. Nedosahuje ovšem zřejmě ochrany látek mRNA, má více vedlejších účinků a hlavně – přišla pozdě a pomalu a utrpěla tím nenapravitelnou škodu na image. Ztráta důvěry se napravuje jen velmi těžce – hlavně když díky pozitivním zkušenostem s prvními vakcínami stoupá ochota obyvatelstva nechat se očkovat. Jenže lidé chtějí vakcíny, které už viděli v akci. Astra Zeneca je pro ně opět nová a nevyzpytatelná – je to prostě normální a pochopitelný lidský strach, který teď použití této vakcíny blokuje. Já bych prostě doobjednal vakcíny od Moderny nebo Pfizeru – rakouský ministr Anschober to prý už udělal – nechal nespolehlivého dodavatele stranou. Jenže co s vakcínami, které už dorazily? Na řadě byli právě zdravotníci z ambulancí – a ti se teď bouří. Chtějí vakcínu mRNA, což je logické. Jenže důvěru laické veřejnosti k vektorové očkovací látce tím samozřejmě taky nezvýší.
  9. Očkovací látka Astry Zenecy se stává nádherným příkladem zmršené prezentace výrobku. Hůř to snad už ani nejde.

Mimochodem – informace pro ruské fanoušky. Sputnik V se testoval v Indii, Venezuele a Bělorusku – tedy „velmi spolehlivých a v medicínském systému sofistikovaných zemích“. A účinnost přes devadesát procent byla prezidentem Putinem atestována ještě předtím, než studie III fáze začaly. Onen článek v Lancetu, na který se teď rusofilové odvolávají, byl publikací ruských vědců a časopis k této studii doplnil komentář, že POKUD SE ÚDAJE STUDIE ZAKLÁDAJÍ na pravdě, jednalo by se o nadějnou vakcínu. Rusové nebyli schopni nebo ochotni dodat evropské agentuře pro schvalování léčiv EMA potřebné podklady. Očividně se snaží vyhnout přísným schvalovacím procesům této agentury a sázejí na populistické politiky východní Evropy, kteří jsou ochotni očkovat čímkoliv, jen aby zastřeli své selhání. Jsou-li ochotni se touto vakcínou očkovat Maďaři, nehodlám jim to rozmlouvat, ale já bych se jí očkovat nedal.

               Ovšem PR má Sputnik neporovnatelně lepší. Vladmír Vladimirovič řekl, že vakcína bude mít účinnost přes devadesát procent a všechny tři země, kde se zkoušelo, toto číslo následně potvrdily. Potom tomu nevěřte!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.