Monthly Archives: January 2014

Ukrajina

    Já vím, že se k ukrajinským událostem snaží vyjadřovat už opravdu každý. Nechci své čtenáře nudit, jenže jsem ještě ani v jedné analýze nenašel názor, který by se kryl s mým. Proto se pokusím nabídnout tuto alternativu aspoň v tomto článku. Samozřejmě se nedostanu ke všem článkům k tomuto tématu a tak, pokud pro někoho opakuji  už známé myšlenky, omlouvám se.                 Obecně se revolta, jež zasáhla zemi s takovou vražednou intenzitou, popisuje jako boj mezi prozápadním ukrajinským západem a proruským východem. Na první pohled to tak opravdu vypadá, zejména při pohledu na to, kde se země proti prezidentu Jakukovičovi skutečně postavila (s výjimkou Zakarpatské (někdejší naší Podkarpatské – to záleží na úhlu, z kterého se na tu zemičku díváme) Ukrajiny povstal celý západ země, východ buď prezidenta hlasitě podporuje (jako například Krym) nebo aspoň mlčí. Ano, na Krymu žije skutečně 95 procent Rusů, je to dáno tím, že Stalin kdysi vystěhoval místní Tatary na východ… Čti dál »

Arcivévoda Jan (Johann)

Dnes bych ve své sérii článků o habsburské rodině rád představil postavu pro české čtenáře spíše neznámou, nicméně musím v jeho osobě vzdát hold mé nové domovině, čili Štýrsku. Zde platí tento Habsburk skoro za světce, a pokud budete znát třeba i jen toto jméno, protlučete se ve Štýrsku všude bez problémů. Ne nadarmo stojí jeho socha na Hlavním náměstí (Hauptplatze) v Grazu, hned vedle stojí hotel Arcivévoda Johann, štýrské zemské muzeum se po něm jmenuje Johanneum a ve městě samozřejmě najdete náměstí arcivévody Johanna, ulici arcivévody Johanna i alej arcivévody Johanna.  Dokonce když naše milovaná landesrätin pro zdravotnictví chtěla zavřít a poté prodat (pardon privatizovat) nemocnici v Enzenbachu u Grazu novému německému majiteli, zjistila s hrůzou, že to nejde. Pozemek, na němž ona nemocnice stojí, byl totiž věnován právě arcivévodou Janem k stavbě nemocnice, jež měla podle darovací listiny „navěky sloužit léčení nemocného obyvatelstva Štýrska“, což nový německý majitel v žádném případě neměl v úmyslu.  Takže… Čti dál »

Pan prezident začíná nudit

Pan prezident se snaží, aby zůstal v pozornosti médií. Novináře sice nesnáší, sebe na stránkách novin ale miluje. Sahá přitom do stále špinavějšího arzenálu svých urážek. Jestliže si klade řečnickou otázku, koho kromě idiotů a analfabetů vyjmenuje ministry, zarazí se za normálních okolností člověku dech. Jestliže označí předsedu nejsilnější opoziční strany za mrtvolu, do které se nekope, pokouší se tím opět posunout hranici nevkusu o kousek dál. Jenže stále stereotypní opakování začne jednou nudit. Na urážku Karla Schwanzerberga zareagoval ostatně jen předseda karlovarské organizace TOPky. Možná to považoval za svou povinnost, možná se taky chtěl aspoň jednou objevit v novinách – kdo ví. Knížeti to nestálo ani za komentář. Stereotyp urážek a bonmotů pana Zemana začíná být pomalu ošuntěný, nebudí téměř pozornost. Ovšem posouvá funkci prezidenta republiky do stále křivějšího světla. Měl jsem letos možnost sledovat silvestrovský program české televize. Jestliže je hlavním cílem humoristů prezident republiky (dokonce oba poslední prezidenti, když… Čti dál »

Srdeční záležitost

Dovolím si mým čtenářům nabídnout několik povídek, které jsem nedávno objevil mezi starými papíry, které z mého sklepa neodnesla povodeň minulého roku. Jsou staré už skoro třicet let a proto neodpovídají současnému stavu společnosti ani medicíny. Je to snad jen jakési melancholické retro, které ocení spíše ti, kdo si osmdesáté roky sami pamatují. Ty povídky – to je taková má mladistvá nerozvážnost – proto prosím mé čtenáře o přiměřený díl tolerance.   Srdeční záležitost (povídka z roku 1986)                 Světlo semaforu se změnilo a doktor Marek pustil spojku. Město mizelo za jeho zády a on z toho měl dobrý pocit, na který se těšil už od včerejšího večera. Od  výstupu s Hanou. Vždycky, když se se ženou takhle chytili, řešil to tímhle jediným způsobem. Sedl si do vozu a jel na chatu do hor. Se spoustou odborné literatury a cigaret. V klidu, který mu daly hory, pak prostudoval noc a duševní vyčerpání mu… Čti dál »

František Ferdinand d´Este – konzervativec nebo reformátor?

V roce 2014 si budeme připomínat stoleté jubileum od začátku největšího lidského vraždění v dějinách – první světové války, jež je moderními historiky považována jen za první etapu vraždění ještě většího – druhé světové války. Určitě se objeví mnoho článků i knih k tomuto tématu. Rozhodl jsem se navázat na svou sérii postav habsburského rodu a v tomto článku přiblížit postavu, jež je se začátkem první světové války bezprostředně dávána do souvislosti – Františka Ferdinanda d´Este, následníka rakouského trůnu, jehož zavraždění v Sarajevu bylo onou dlouho očekávanou záminkou k zahájení celosvětového konfliktu.                 V porovnání se svým bratrancem a předchůdcem ve funkci následníka rakousko-uherského trůnu korunním princem Rudolfem se jím historici a hlavně spisovatelé a filmaři zabývali nepoměrně méně. A to přesto, že jeho život skončil stejně tragicky jako život Rudolfův. Jenže jestliže život Františka Ferdinanda jen tragicky skončil, Rudolf tragicky žil. A to přitahuje historiky i umělce samozřejmě mnohem více.                 Ale i osud Františka… Čti dál »