Zase se přiznám k jednomu mému omylu. Vzhledem k tomu, že jsem za poslední dva roky nezažil ani jediný případ chřipky, už jsem ten chřipkový virus odepsal jako vymřelý živočišný druh. Prostě jsem považoval vymření tohoto druhu – po kterém by se kromě vědců zřejmě nikomu nestýskalo – za kolaterální škodu způsobenou pandemií Covidu 19 a opatřeními proti tomuto viru.

               Kde by taky měl ten chudák chřipkový virus přežívat? Na stromě nebo v mraveništi, dokonce ani pod zemí to nedokáže, potřebuje k svému přežití a množení lidské sliznice – a ty byly chráněny respirátory, přes které se ta chudinka nedokázala dostat. Už jsem mu kopal hrobeček a chtěl na něm zapálit svíčku, když se tu ta potvora objevila – a jak! Zuřivá, agresivní a smrtící.

               Nevíme kudy kam, tolik chřipkových případů jsme ještě nikdy neměli a naši stařečkové umírají jako mouchy na začátku zimy. Umírá jich vlastně víc než na Covid, což je dáno tím, že tentokrát nejsou vůbec chráněni. Při Covidu byl lock down, žádné návštěvy v domovech důchodců, tím pádem jen minimální přenos zhoubného viru. Covid sem tam dokázal prolomit ochranná opatření, chudák chřipka byla naprosto bezmocná. Jenže pak se do toho obuli sociologové, psychologové a jiná havěť. Někteří zřejmě potřebovali habilitovat, jiní toužili po prezentaci v médiích. Vypracovali studie, ve kterých plasticky vylíčili nesmírné utrpení důchodců v domovech důchodců, které nesměly navštívit jejich děti ani vnoučata a popsali, do jakých depresí je to uvrhlo. V důsledku toho nikoho ani nenapadne zakázat v nějakém domově důchodců návštěvy, a pokud ho to i napadne, rychle se snaží na takovou myšlenku zapomenout. Nikomu se nechce figurovat na titulních stranách novin jako krvelačný sadista, který odmítá svým svěřencům návštěvy chřipkou nakažených dětí a vnoučat. Následkem toho nejsou obyvatelé domovů seniorů depresivní, hlavně proto, že jsou mrtví.

               Tolik mrtvých jsme ještě nikdy na našem oddělení neměli, za jeden víkend zemřelo osm lidí, z toho šest s virem chřipky v těle. V chladničce máme místo jen pro čtyři, kde byli ti ostatní nevím a nechci to vědět. Venku mrzlo, takže možnost se nabízely…

               Samozřejmě jsou to všechno lidé, kteří byli už předtím těžce nemocní. Chronické obstrukční plicní choroby, astmata, srdeční nedostatečnost, demence. Ale tyhle měl Covid ve vizíru taky – a přesto jich nedokázal sprovodit ze světa tolik, a hlavně ne tak rychle. Průběhy jsou taky doposud neznámé a hodně dramatické. Prvním příznakem je často – a nejen u starých – ztráta vědomí, tedy synkopa, ještě předtím, než se objeví horečka. V důsledku tohoto příznaku spěchá postižený do nemocnice a tam v čekárně nakazí nic netušící pacienty čekající na vyšetření z jiných důvodů. Už fakt, že se nacházejí v nemocniční čekárně dává tušit, že se nejedná o zdravé lidi a virus se na nich může vyřádit. Hodně z našich starých pacientů upadá v rámci infekce chřipkou do deliria, tedy do stavu zmatenosti. Mnozí z nich se z toho stavu nedokážou dostat, a to ani s pomocí léků. Utíkají z postele, odmítají léčbu, bijí kolem sebe, trhají si žilní kanyly, plivají a křičí. Padají, lámou si krčky stehenních kostí, dostávají vnitrolebeční krvácení – v podstatě je pak prognóza beznadějná. Nemáme kapacitu, abychom mohli tyto pacienty umístit na intenzivce a tam čekat, až se jejich zmatenost a snaha utíkat z postele zklidní. Přivázat je nějak v posteli je přísně zakázáno jako omezování lidské svobody. Gerontologické oddělení na psychiatrii nemá ani cenu kontaktovat. V rámci úspor byl počet lůžek na tomto oddělení zredukován na polovinu a sestry z psychiatrických oddělení byly přesunuty na oddělení interní k infekčním pacientům – kde skoro všechny velmi rychle onemocněly.

               Je to dost zoufalý boj, deliria se nelepší ani po týdnech, normálního stavu mysli se pacienti tedy v podstatném počtu nedožijí. Chřipka tedy čistí domovy důchodců důsledněji, než to dělal Covid. Spousta pacientů, kteří byli hospitalizováni z jiných důvodů, dostala chřipku po návštěvě příbuzných. Normálně se v takové situaci vyhlašuje zákaz návštěv. Z výše uvedeného důvodu si to nikdo netroufá udělat, náš ředitel prý o tom už třetí týden PŘEMÝŠLÍ!

               Samozřejmě vypadávají i zdravotní sestry, na intenzivce jich mělo chřipku najednou osm, ostatní pracovaly prakticky bez volných dní, aby ty výpady kompenzovaly. Smekám před nimi. Vypadlo i několik kolegů.

               Politické štvaní proti očkování proti Covidu přineslo své plody. Proočkováno proti chřipce je v Rakousku zhruba pět procent populace, v Česku není situace zřejmě lepší. Jsou ředitelé domovů seniorů, kteří se s tím nemazlili a proočkovali své svěřence, aniž by sháněli svolení dětí, synovců, sourozenců a vnoučat. V těchto domovech jejich obyvatel neubývá. Přiznám se, že jsem byl taky skeptický. Očkovací látka proti chřipce se vyrábí z izolovaných virů minulé sezóny s předpokládanými mutacemi. Odkud měli výrobci vzít materiál na vakcínu ve dvou letech bez chřipky?

               Přehlédl jsem několik detailů. Ono totiž přece jen pár případů chřipky bylo. Ve Vídni to bylo za celou sezónu 2021/2022 zhruba 3000 případů v Berlíně 743. Zajímavá byla mapa Německa. V západním Německu se chřipka skoro nevyskytovala, nejvíc případů bylo v Německu východním, a to tím víc, čím blíž k české hranici. Odmítám to nějak komentovat a vyvozovat z té skutečnosti závěry.

               Co mi ale uniklo skutečně, byla epidemie chřipky v létě 2022 v Austrálii. V Austrálii mají totiž zimu, když je u nás léto a je jen otázkou, zda jsou ve vývoji chřipkového viru půl roku před námi (pak vakcína vyrobená z těchto virů působí dobře) nebo za námi (pak nefunguje prakticky vůbec). Letos byli očividně před námi.

               Ten průběh epidemie v Austrálii byl totiž téměř totožný s naším současným vývojem. Epidemie začala dřív než obvykle a kulminovala už na přelomu května a června (normálně to bývá na konci července). Postihla 212 573 lidí (o rok dřív to bylo 435 případů v celé zemi s 25 miliony obyvatel!) V celé zemi zemřelo v souvislosti s chřipkou 246 pacientů, do nemocnic jich bylo přijato 1581, z toho 6,5 procent na jednotky intenzivní péče.  V roce 2019, tedy rok před Covidem to bylo ještě horší, onemocnělo čtvrt milionu lidí a zemřelo 590.  Takže v roce 2022 bylo na vakcínu pro severní polokouli kde brát. Současná vakcína je podle údajů hygienického institutu antigenně kompatibilní (čili chrání proti) v 97,4 % případů chřipky A (Typ H1N1) a 93,9 % proti typu H3N2. Případy, které jsme měli, jsou výhradně chřipka typu A (což odpovídá letošní statistice, typ A tvoří 97 procent všech chřipkových onemocnění). Byly roky, kdy se tento antigenní souhlas pohyboval okolo 15 procent. Taková vakcína pak samozřejmě chránit nemohla. Letos je situace příznivá, bohužel se odpůrcům očkování dostalo sluchu a teď to má za následek stovky mrtvých. Ta nízká čísla zemřelých v Austrálii mě udivují, jestli to tak půjde dál, dožene ji brzy i náš okres s 80 000 obyvateli. Jenže v Austrálii byly postiženy především děti a mladiství, u nás jsou to senioři, neptejte se mě proč.

               Aby byla situace v nemocnicích komplikovanější, vymyslel někdo trojitý PCR Test ze sliznic, a totiž současně proti Covidu, chřipce a RSV, což je respiratorně – syncytiální virus. Ten jsme nikdy netestovali a pacienty tímto virem nakažené neizolovali. Teď to dělat musíme. Takže extra musí ležet pacienti s chřipkou, extra s covidem a od nich separovaní i nakažení RSV. Jak to máme dělat při našich 60 postelích pro 100 000 pacientů nám nikdo neprozradí. Průběžně jsme neměli ani jeden pokoj pro pacienty bez viru. V sousední nemocnici rozhodl ředitel, že když se nesmí míchat různé infekce, budou se míchat pohlaví, takže na jednom pokoji leží muži se ženami – ale se stejným virem. Pan ředitel se zřejmě spoléhá na to, že jeho klientela už nemá hříšné myšlenky a v případě choroby už vůbec ne. V tom se může dost mýlit, aspoň co mi vyprávěla kamarádka Gábina, která je ředitelkou v jednom nejmenovaném domě seniorů. Ale musíme to přenechat osudu, viry nepustí.

               Už roky existuje lék, který dokáže množení viru zablokovat a tím podstatně zkrátit dobu nemoci a zmírnit příznaky. U mnoha oslabených staříků by může zachránit život. Jmenuje se Tamiflu, problém je ovšem v tom, že se musí podat během prvních 48 hodin od vzniku příznaků, jinak už neúčinkuje. Je tedy třeba spěchat. Žádné čekání, zda horečka přejde, ale hned s prvními příznaky k doktorovi a doufat, že vlastní příslušné testy, aby chřipku dokázal, předepsal Tamiflu a aby ho v lékárně měli. Už totiž nemají ani obyčejný Amoclen. To máme zato, že jsme výrobu léků z důvodu „optimalizace zisku“ a vyhnutí se ekologickým předpisům přeložili do Indie a do Číny.

               Rozhodl jsem se tedy vzít ochranu před zákeřnou chřipkou do vlastních rukou. Dají se totiž vytvořit až čtyři pásma obrany.

  1. Respirátor. Jestliže spolehlivě chránil dva roky, chrání i teď. Doporučil bych ho nutně všem ohroženým jedincům. Samozřejmě je už internet plný zpráv o jeho škodlivosti. Jak zadržujeme vlastní jedy v těle, protože je nemůžeme vydechnout atd. atd. Já ho nosím v práci (přiznám se že nerad, ale v posledních týdnech o mnoho raději) a beru si ho s sebou do tramvaje či autobusu a do obchodu a sleduji, zda někdo v mé blízkosti nekašle nebo nemá krví podlité oči.
  2. Slivovice. Stará dobrá ochrana před infekcemi, samozřejmě domácí vypálená z našich švestek a musí mít přes padesát procent alkoholu. To žádný virus nedá. Samozřejmě jde o štamprli, ne o celou flašku. Tu sice nedá virus, ale ani potenciální pacient.
  3. Očkování. Zřejmě letos opravdu účinné – a pro ty, kteří věří na konspirační teorie, není to RNA vakcína, z níž mají panický strach, aby se jim nezměnila DNA. Místo toho, aby právě tito lidé takovou změnu považovali za šanci. Je to vakcína staré školy. Navíc někdejší vedlejší účinky s vysokou horečnou a bolestmi svalů a kloubů jsou na rozdíl od minulosti už několik let naprosto výjimečné
  4. A pokud se můžete dostat k Tamiflu, nezaškodí, když ho budete mít po ruce, pro případ, kdyby se náhle objevila vysoká horečka případě s kolapsem a krátkým stavem bezvědomí. Přiznám se, že ho doma mám – ovšem já mám určité výhody, které jsou normálnímu smrtelníkovi nelékaři nedostupné.

Přes tyhle bariéry, pevně věřím, ten zlý virus neprorazí, stejně jako Rusové u Bachmutu.

Držím vám všem palce, aby se vyhnul i vám. Zůstaňte zdraví! Onemocnět v současném stavu zdravotnického systému opravdu není dobrý nápad.

Leave a Reply

Your email address will not be published.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.