Potřeba mimozemské inteligence

Hoffen wir, dass eines Tages tatsächlich außerirdische Intelligenz gefunden wird. Die hiesigen Vorräte scheinen langsam zu Ende zu gehen.

Doufejme, že jednoho den bude skutečně objevena mimozemská inteligence. Zdá se totiž, že její pozemské zásoby už pomalu docházejí.

Tento citát jsem objevil minulou sobotu, i když bez autora. Oslovil mě. Natolik, že jsem si ho dovolil přeložit do češtiny. Je to hodně trpký humor. Mám ovšem stejný pocit jako onen neznámý autor. Americká prezidentská volba mě v tomto přesvědčení utvrdila.

V podstatě jde skutečně o to, že je společnost všude na svět rozpolcená. Jak jsem psal ve svém článku, došlo k tomu, že se takzvané elity, čili vzdělaná lidé s perspektivou kariéry a dobrého výsledku, příliš odpoutali od těch, kteří se do této společnosti nedokázali dostat. Ať už proto, že na vzdělání neměli mentálně, finančně nebo jen proto, že jim k tomu chyběla vůle.

To vše nehraje žádnou roli. Jsou prostě ukřivdění, protože zůstali stranou hlavního proudu společnosti, stranou toho proudu, který určuje vývoj technologický, vědecký, vzdělanostní i politický.

Vytvořili proud vlastní, dlouho neviditelný, protože hučel někde v podzemí jako řeka Punkva. Teď vyrazil na povrch a bere nám dech. Jak už jsem totiž psal v článku „Zvoní demokracii umíráček?“, tito „diskriminovaní“, tedy neúspěšní mají jednu hroznou zbraň a tou je demokracie. V okamžiku, kdy tvoří většinu, začnou určovat směřování společnosti oni. A ukazuje se, že je to přesně protiproud k tomu, co jsme znali doteď.

Čtyřicet procent Američanů nedůvěřuje demokratickému uspořádání společnosti a chce alternativu. Devadesát procent Slováků a skoro polovina Čechů obdivuje totalitní systém současného ruského fašismu a vidí v něm vzor společnosti. Vraždění novinářů a opozičních politiků je nechává chladnými – slouží to přece „dobré věci.“ věci Vladimíra Velikého a jím chápaného pořádku. Co už nevědí, je skutečnost, že právě Rusové byli s 365 000 žádostmi nejčastějšími žadateli o politický azyl v USA. Vzdělanostní elita Rusko opouští, protože už ztratila naději, že na systému ruské společnosti může něco změnit. Těm mně vzdělaným a tím pádem neúspěšným to nevadí. Jen ať si jdou, stejně je nenávidíme. Jak může ale společnost existovat bez vzdělaných lidí?

Maďarsko od nástupu Orbána k moci opustilo 300 000 převážně mladých vzdělaných lidí. Maďarského diktátora to nevzrušuje, jako ostatně žádného. Každý se snaží oněch elit zbavit, protože nejsou lehce manipulovatelné a většinou kladou diktatuře odpor.

Erdogan se pokusil celou vzdělanostní elitu zcela eliminovat – stejně se jemu a jeho naivnímu islamismu vždy jen vysmívali. S „lidem“ čili „plebsem“ se vládne snadněji. Ten volá po trestu smrti, ten volá po vyhlazení Kurdů a diktátor může jen plnit „vůli lidu“. Německo nabídlo pronásledovaným tureckým novinářům, vzdělancům a profesorům politický azyl. Rozpálili tím sice Erdogana do běla, ale v podstatě by neměl nic proti tomu, kdyby zemi opustili.

Tak jako komunisté, kteří nechávali po srpnu 1968 hranici celý rok otevřenou v naději, že odejdou jejich političtí odpůrci.

Nejhorší na tom současném vývoji je, že jak Putin, tak Orbán, Kaczynsky Erdogan, Zeman a teď dokonce Trump byli demokraticky zvoleni. To ostatně dokázal svého času Hitler taky.

Nedůvěra v politický systém liberální demokracie a vůči vzdělání a pokroku je stále hlubší a podkopává samotný princip fungování společnosti. Protože tato funguje už 25 let špatně. Globalizace a liberalismus postavil na piedestal egoismus. Schopní ať zbohatnou, neschopní ať umřou. Právě před dvěma týdny jsem vedl vášnivou diskusi se studentem ekonomie – inteligentním chlapcem, který byl zcela v zajetí Klausových myšlenek neviditelné ruky trhu a všemocnosti tržních mechanismů, které to vždycky nějak zvládnou.

Na co ekonomové nemyslí, jsou politické důsledky jejich egoismu. Kdyby se nesnažili za každou cenu „optimalizovat zisk“ nebyla by výroba oceli přeložena z Pensylvánie a Ohia do Číny, tyto státy by teď nehynuly na nedostatek pracovních příležitostí a takto frustrovaní lidé by nevolili Trumpa. (který ostatně kupuje ocel na své mrakodrapy v Číně, protože je levnější). Ale kdyby se ocel vyráběla nadále v USA, byla by dražší a její spotřebitelé by měli menší zisk. Tento nezdravý vývoj začal na začátku devadesátých let, za vlády republikána Reagana. Bohužel jeho důsledky se projevily naplno až v následujících deseti letech, tedy během éry Billa Clintona, zánik amerického průmyslu je tedy spojován v hlavách oněch „loserů“ s jeho jménem a jeho politickou stranou.

O politickém dění ve svět tedy v rostoucí míře rozhodují lidé nevzdělaní, kteří nemají o politice ani páru, ale jejich výhoda je v tom, že je jich prostě víc.  Ony elity na ně zapomněly a teď sklízejí ovoce tohoto omylu.

Zásoby pozemské inteligence opravdu docházejí. Nevím, jestli mám chuť v takovém světě žít.