Nehodlám se zabývat vynálezy ležícími daleko v minulosti, jako byl třeba vynález kola či peněz. Dokonce ani vynálezem knihtisku, kterým začal novověk. Knihtisk totiž otevřel cestu k vzdělání širokým vrstvám a byl prvním krokem do budoucnosti, která se vyvinula až k dnešnímu stavu, neovlivnil ale bezprostředn způsob života lidí. Chci zde vyjmenovat jen ty vynálezy, které naprosto změnily způsob života lidí v novověku, změnily způsob fungování společnosti na venkově i ve městě, změnily způsob fungování rodiny, které tedy radikálním způsobem změnily způsob života nás všech.
- 1) Parní stroj (James Watt, 1765) – vynález parního stroje umožnil průmyslovou revoluci. Průmyslovou výrobu, která nejen umožnila, ale přímo vyžadovala přesun lidí z venkova do měst, což vedlo k naprosté změně struktury společnosti, přesunu velké části obyvatelstva z vesnic a tvoření velkých center s novou infrastrukturou, naprosto se lišící od měst středověkých se strukturou cechů. Začalo vytváření dělnických sídlišť a s tím změna struktury rolnické rodiny a dělby práce mezi mužem a ženou. Budování železnic a parní lokomotivy neuvěřitelně zvýšily rychlost přepravy. Začala – zatím ještě omezená – mobilita společnosti. Cesta z Prahy do Vídně trvala místo tří dní několik hodin, cesta z New Yorku do Los Angeles místo půl roku týden.
2) Pračka a chladnička (přelom 19 a 20 století – prodej chladniček pro domácnost začal v roce 1911 a rozvinul se naplno v roce 1923) – tyto dva vynálezy uvolnily ženy pro práci v zaměstnání. Až do doby těchto vynálezů na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly ženy plně zaměstnány domácími pracemi, denními nákupy a časově velmi náročným praním. Pračka a chladnička výrazně zredukovaly časovou náročnost domácích prací, umožnily ženám začít pracovat a tím začaly erodovat tradiční upořádání rodiny, kdy muž pracoval a staral se o materiální zabezpečení rodiny, zatímco žena byla „strážkyní rodinného krbu.“ Aktivním zapojením do pracovního procesu se na jedné straně znásobila pracovní síla, což dalo ekonomice masivní impuls, na druhé straně to propůjčilo ženám postupně narůstající samostatnost a autonomii a – začala se drolit tradiční základní jednotka společnosti – rodina.
2) Benzínový spalovací motor – (Nikolaus Otto, 1876) znásobil parním strojem danou mobilitu. Železnice byla vázána na kolejovou síť, mimo ni byl člověk nadále pomalý. Teď se to radikáně změnilo. Jestliže až do tohoto vynálezu mohl člověk urazit pěšky či na koni 20 – 40 kilometrů za den, teď se na motorce, v automobilu a později i v letadle pohyboval mnohonásobnou rychlostí. Svět se výrazně zmenšil, mobilita lidí i zboží se znásobila. Tradiční hranice se začaly chvět, pod náporem pohybu osob a zboží se stávaly stále více relativními, až nakonec ztratily svůj význam.
3) Televize (1928)
Jestliže to u rádia ještě nebylo zdaleka tak výrazné, televize změnila lidské chování do základu. Člověk se stal soběstačným v zábavě, nepotřeboval už kontakty s jinými lidmi. Mohl se izolovat ve své bytové jednotce, aniž by ztratil kontakt s děním venku a zábava mu byla poprvé dodávána až do domu. Společnost se začala pulverizovat. Satelitní televize pak byla jen zvýrazněním tohoto efektu. V souvislosti s mobilitou a migrací ztratili migranti díky satelitu motivaci učit se jazyk země, ve které žili. Pracovali v Německu či v Rakousku, ale prostřednictvím satelitní televize žili stále doma v rodné zemi. Připravenost se integrovat se tak výrazně snížila a zvýšilo se sociální napětí.
4) Internet (1989)
Jak mí čtenáři z článku „Pozdní doba“ už vědí, považuji internet za zlomový vynález, který znamenal konec klasického novověku, zahájeného Guttenbergovým knihtiskem. Rychlost získávání informací se znásobila, současně se díky inflaci informací snížila jejich hodnota a ve většině případů i kvalita. Svět se propojil a zglobalizoval, peníze začaly kroužit okolo zeměkoule nesmírnou rychlostí, aniž by zůstaly u potřebných. Státy ztratily definitivně kontrolu nad finančními toky a tím i svou moc. Internet znamenal vedle hrozícího zániku literatury nesmírnou časovou zátěž i nesmírné zrychlení mezilidských kontaktů – jejich kvantita se znásobila za cenu snížení jejich kvality. Internet poskytl člověku pocit, že není samotář, i když nevyjde z domu a sedí jen u svého přístroje. Člověk se vydal na cestu do virtuální reality.
5) Mobilní telefon (1973)
Co začalo jako snaha o dostupnost, se změnilo v centrální bod dnešního života. Bez mobilního telefonu už se dnes prakticky nedá žít, mladí lidé si to ani nedokážou představit. Telefonování samo hraje přitom už dávno jen podřadnou úlohu. Vedle internetu jsou možné platby, nejrůznější apps pro prakticky všechno, počítačové hry – jako nejnověji „Pokemon go“. Lidé, zejména mladí, se změnili na „Smombie“ tedy člověka běžícího světem s očima upřenýma na obrazovku svého smartphonu a nevnímajícího co se kolem něj děje. Poprvé se narušila i rozhovorová kultura, čili i během setkání známých či přátel přerušuje pípání telefonu hovor a tok myšlenek, mobil převzal řízení volného času.
Výsledkem těchto vynálezů prodělala společnost v posledních sto letech neskutečně dynamický vývoj. Narušila se funkce základní společenské jednotky, jíž je rodina. Patch work rodiny už převládají nad rodinami tradičními, adekvátně k tomu se změnila výchova mládeže. Rodiny jsou malé, je poměrně málo dětí. Souvisí to s vysokou životní úrovní – už od starověku byl populační vývoj vždy nepřímo úměrný životní úrovni. Souvisí to ovšem i se zaměstnaností žen a jejich snahou budovat vlastní kariéru, kdy jim na rození dětí a jejich výchovu nezůstává čas ani energie. A zajistit dětem úspěšný život znamená dát jim vzdělání, což je zase ekonomicky náročné a omezuje počet dětí na rodinu.
Společnost se na jedné straně globalizovala co se týká pohybu osob, zboží, informací, na druhé straně se pulverizovala, bezprostřední mezilidské kontakty se výrazně zredukovaly a zkrátil se i čas pro takového kontakty vyhrazený. Psaný text se zkrátil na informatiku, podstatně se zredukovala slovní zásoba i expresivní síla jazyka. Ona slovní zásoba už není potřebná a je proto pro současného člověka stále méně srozumitelná. Proto se jazyk redukuje na nejnutnější bázi. Stejně tak se i ekonomika zredukovala na matematiku, ztratila zcela svou po celá tisíciletí nedílnou část – totiž morálku. Život se nesmírně zrychlil, stále více lidí toto tempo nezvládá, stává se outsidery a propadá do depresí. Anebo volí Donalda Trumpa a jiné pravicové populisty, od kterých si slibují vymýcení inteligence a vlastní návrat do hry. Jak to vypadá v praxi, zažíváme v současnosti v Turecku, ale musíme počítat s tím, že tento vývoj postihne i jiné země.
Samozřejmě, že je tento vývoj nezvratný. Naopak dají se čekat další vynálezy nebo přinejmenším zlepšování existující techniky. Benzínový motor bude nahrazen motorem elektrickým, tím se ale nezmění nic kvalitativně, jen kvantitativně. Ty vynálezy, které jsem vyjmenoval, změnily podle mne naši společnost kvalitativně a to až do jejího základu. Změnily ji tak rychle, že v současnosti hledá společnost svou vlastní identitu a příliš se jí v tom zatím nedaří. Doufejme, že dostane čas, aby se nadechla a přeorganizovala se tak, aby bylo schopna existence, Jinak hrozí její samodestrukce. Známky tohoto procesu jsou stále zřejmější, otázka je, zda je tento proces zastavitelný dřív než dojde k obrovskému globálnímu konfliktu.