IS si vylili vztek za prohranou bitvu u Kobane tím nejbrutálnějším způsobem, jaký si člověk dokáže představit. Upálit zaživa válečného zajatce je něco v civilizovaném světě naprosto nepředstavitelné. Svědčí to jen o nesmírné brutalitě těchto „božích bojovníků“ ale i to tom, že naprosto ztratili soudnost.
Upálení bylo ve středověku trestem pro kacíře, pro lidi, jejichž duše byla ztracena a tělo nesmělo být tedy pochováno a bylo upalováno. Z našich slavných předků na to doplatili Jan Hus, Jeroným Pražský, ale i tisíce nevinných lidí, označených za kacíře a mučením přinucených k přiznání, že prováděli černou magii. Poslední tyto procesy proběhly ještě na konci 17. století (1678 – 1696), tedy za vlády císaře Leopolda I., ve Velkých Losinách (toto hrůzné a přímo perverzní pronásledování tamějších místních počestných občanů zobrazil film Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice. Románovou předlohu vytvořil Václav Kaplický.) Tehdy bylo upáleno na 100 nevinných lidí.
Jenže IS hmátli ve své lásce k násilí a brutalitě totálně vedle – upálili totiž pravověrného muslima. Maáz Kasásba, zajatý pilot jordánského královského letectva byl totiž sunnit a jeho vinou bylo pouze to, že poslechl svého emíra, tedy jordánského krále a plnil jeho příkazy. Tedy choval se přesně podle příkazů islámu a ničím se proti své víře neprovinil. Jordánsko odpovědělo nejen okamžitými popravami již dříve odsouzených džihádistů, ale vyhlásilo Islámskému státu nelítostnou válku. A pozor vládcem Jordánska není nějaký volený prezident, kterého nikdo stejně nebere vážně, ale král, který svou legitimitu odvozuje od Mohameda a tudíž autorita nejen světská ale i náboženská.
Ale v podstatě potvrdili teroristé z IS jen to, co už bylo zřejmé po vraždě japonského novináře Kenžiho Goty. Ten k nim přišel v naivní víře, že může podat objektivní zprávu o dění v Sýrii a Iráku a protože Japonsko nepatří k žádné vojenské alianci, předpokládal, že bude přátelsky přijat a že se mu nic nemůže stát. Doma nechal ženu a tři děti a vyjel, aby se už nikdy nevrátil. IS totiž šlo jen o peníze. O výkupné za jeho hlavu. Jeho náboženství (Šintoismus je velmi tolerantní, a protože nepatří mezi takzvané misijní náboženství, není v konfliktu s žádným jiným) jim bylo dokonale ukradené, stejně tak i fakt, že nepřišel jako nepřítel, ba dokonce se možná chtěl stát jejich přítelem. Odhadli jeho cenu na 100 milionů dolarů (za něj a druhého zajatého Japonce Haruna Jukawu chtěli 200 milionů) a když ty peníze od japonské vlády na financování svých vojenských excesů nedostali, uřezali oběma rukojmím hlavu. Bez ohledu na to, že s nimi nebyli ve válce. Už tehdy se zachovali jako gangsteři, unášející lidi jen z důvodu výkupného, o boji za víru se od této chvíle nedá vůbec mluvit a pokud o ní chtějí ještě hovořit, pak to zní jako prázdná a průhledná lež. Průhledná pro každého s troškou rozumu v hlavě.
Každý, kdo jen trochu přemýšlí, to musí vidět. Kdo odchází do Sýrie bojovat za džihád, je tedy někdo, kdo miluje násilí, kdo chce vraždit, přihlížet mučení či dokonce sám mučit. O „boží věci“ nemůže být řeč. Jak se shodují žurnalisté, kteří u IS byli se zajatci, kterým se podařilo dostat se z vězení džihádistických milic, většina oněch bojovníků korán vůbec nezná. Putin je na Vajdalském setkání označil za žoldnéře, kteří bojují za peníze bez ohledu na nějaké náboženské přesvědčení. Může mít pravdu.
Začalo to před čtyřmi lety docela nevinně- takzvaným arabským jarem. Pokud má někdo má chuť přečíst si moji reakci na tehdejší události, může se přesvědčit, že jsem byl už tehdy hodně skeptický. Historie mi dala za pravdu. V Tunisku se sice drží křehká demokracie, Libye se ale jako stát zcela rozpadla, v Egyptě zabránil džihádistickému teroru a vyhnání milionů koptských křesťanů jen vojenský převrat. A v Sýrii trvá občanská válka už čtvrtý rok. Jestliže šli tehdy arabští demonstranti na ulice v Damašku a jiných syrských městech s heslem: „Křesťané do Libanonu, Alevité do rakve“ nehnala je na ulice touha po svobodných volbách jako nejvyšší hodnotě. Jen nepoučitelní „demokrati“ si myslí, že všichni lidé na světě touží po amerických hodnotách (přečtěte si knihu Konec dějin od Francise Fukujamy jako mluvčího této skupiny), demonstranti netoužili po svobodných volbách ale po právu uřezávat nenáviděným Alevitům hlavy. Demokratické volby jim toto právo měly poskytnout, není tedy div že se Assadův alevitský klan pokoušel všemi prostředky těmto volbám zabránit.Assad zná své pappenheimské. Je to ruská zásluha, že nakonec Američané do Sýrie nevběhli a nedokonali dílo zkázy. Samozřejmě je to i dáno tím, že byl u moci opatrný Barack Obama a ne nikdo z klanu Bushů. Ty by ruská diplomacie nezastavila a dnes by džihádisté seděli díky americké pomoci v Damašku a plánovali by útok na Izrael, pokud by ho už neostřelovali. Bojovníků mají totiž víc než dost.
Tito bojovníci jsou po celé Evropě navzdory svým zvěrstvům, které nemají s náboženstvím nic společného verbováni jako „boží bojovníci.“ Jak je to možné a jak je možné, že se tomu muslimská komunita, která tak ztrácí své syny, nebrání. Ba dokonce se tito bojovníci, když se ze Sýrie vrátí, těší v muslimské komunitě velké vážnosti. Stejně jako kdysi ve středověké Evropě křižáci, kteří se vrátili z tažení do Palestiny (kde si taky povraždili podle chuti). Proč imámové, kteří mají v těchto komunitách velký vliv, neobrátí veřejné mínění proti těmto sadistům?
Vliv mají imámové velký. Vykládají totiž korán. Většina jejich věřících korán nikdy nečetla a ani to nemá v úmyslu udělat. Věří tomu, co jim kazatel, tedy imám, řekne. Takové myšlení není cizí ani ultrakonzervativním katolickým kruhům. Pamatuji si na jednu příbuznou z východního Slovenska, která chodila denně do kostela, z bible ale neznala ani řádek. Prostě se chodila do kostela pomodlit a poslechnout si kázání kněze. Stejně je to s absolutní většinou účastníků pátečních bohoslužeb muslimské komunity. Proč tedy kazatelé v mešitách nevyužijí své autority a nesnaží se své posluchače pohnout k mírovému soužití s většinovou populací zemí, ve kterých žijí?
Ve Vídni dělali mezi učiteli islámského náboženství průzkum. Osmdesát procent z nich považuje integraci do evropské civilizace pro muslima za zhoubnou a jsou striktně proti ní. Tady je kořen zla. Jenže kde dostali tito učitelé své vzdělání? V islámských školách v Saúdské Arábii, kde člověka, který ve svém blogu napsal, že všechna náboženství jsou stejně hodnotná, odsoudili k ubičování k smrti! Tam se tedy EVROPŠTÍ učitelé islámského náboženství učí poznávat hodnoty, podle kterých mají vzdělávat své žáky. Ještě něco nejasného?
Proč zde nezakročí ministerstvo školství a neurčí, že učitel, který chce vyučovat v Rakousku, v Česku, ve Francii či někde v jiné evropské zemi, musí mít diplom z rakouské, české, francouzské university? Jako každý jiný učitel. Zde by se měli vychovávat, zde by měl být vytvořen prostor. Dokud se budou mluvčí islámu vzdělávat u Saúdú, integrace bude dále trčet ve slepé uličce a nikam se nepohne.
Rakouský ministr zahraničí (zahraničí, ne vnitra!) dal návrh, aby bylo bojovníkům IS rakouského původu prostě odebráno rakouské občanství. V podstatě rozumný návrh, který by jim minimálně ztížil návrat do mateřské země, kde pak představují nemalé nebezpečí pro všechny občany. Okamžitě se ozvali ochránci lidských práv, kteří argumentovali, že to není možné. Protože IS není diplomaticky nikým uznán jako stát, nemůžou mít tito džihádisté občanství IS a byli by tedy bez státní příslušnosti.
Na to se můžu zeptat opravdu jen „No a?“
Jsou to plnoletí lidé, a pokud nejsou plnoletí, mají minimálně právo volební právo rozhodovat o sobě, svém zdravotním stavu a svém konání. A jsou právně stíhatelní – v Rakousku je člověk právně postižitelný od svého čtrnáctého roku věku. Takže jestliže náš právní systém řekl, a) – totiž že člověk je od čtrnácti let schopen poznat zločinnost svého jednání, měl by říct i b) – totiž že ten, kdo se zločinně chová, nemá nárok na výhody, které mu pramení z vlastnictví občanství země Evropské Unie. Je tolik zemí na světě, kam se můžou uchýlit, když se jim to v Sýrii přejí a kde mohou žít jako pravověrní muslimové, aniž by museli nenávidět ostatní lidi okolo sebe. Jsou země, kde šaría platí jako zákon. Tam by se určitě cítili dobře.
Jestliže ti, kdo odcházejí bojovat džihád na předním východě, prohlásí, že tam jdou proto, že rádi vraždí, mučí a terorizují bezbranné, mají na takové vyhlášení samozřejmě právo. Vyloučili by se tím z lidské společnosti, ale byli by aspoň upřímní. Tím, že se schovávají za zástěrku svého Boha, se snaží si své zvrhlé choutky sami zdůvodnit a podržet si právo být členy lidské společnosti. Jenže tahle zástěrka posledními činy IS definitivně padla, král je opravdu nahý. Kdo to nevidí, vidět to prostě nechce. Protože mu taková slepota z nějakého důvodu vyhovuje.
Jestli si někdo myslí, že ti, kdo šli do Sýrie, protože rádi vraždí a mučí, si po návratu řeknou „Byla to super dovolená, užili jsme si a teď hajdy zpět do práce,“ tak se mohutně mýlí. Tito lidé zůstávají pak mezi námi a chtějí vraždit, mučit a uřezávat hlavy i nadále, jen jim v tom brání platné zákony. Zákony, které oni nenávidí. Jestliže je tedy nemůžeme podle našeho právního systému zneškodnit, určitě je je třeba vyšetřit. Člověk s takovými choutkami, které IS veřejně prezentuje, nemůže být duševně zdravý a je latentním nebezpečím. Bylo by ho třeba pořádně psychiatricky vyšetřit, tedy vyšetřovat na zavřeném oddělení, až příslušný psychiatr určí, že daný navrátilec buď:
1) Není násilnicky založený a tím pádem pro společnost nebezpečný
2) Není traumatizovaný pobytem v Sýrii natolik, aby potřeboval psychiatrickou odbornou pomoc.
Možná by taková opatření pomohla, minimálně by si navrátilci hledali jinou zemi, kam by se usadili, aby nemuseli zodpovídat psychiatrům nepříjemné otázky.
Společnost se musí bránit. Určitě nechceme, aby tito navrátilci, kteří se ještě nenabažili dost odřezávání hlav a upalování lidí zaživa, začali svoje choutky realizovat i tady.
Je konečně třeba definovat, že teroristé IS nemají s náboženstvím nic, ale vůbec nic společného. Jsou to lidé milující násilí pro násilí, jsou to lidé vraždící i z jejich pohledu pravověrné, a jestliže se na jinověrcích „vyřádí“ raději a nelítostněji, je to jen proto, že k sadistickému chování mají dobrou záminku.