A co teď ?- druhé dějství

Nebezpečí přímé demokracie aneb klid po bouři v Česku

 

Když jsem se po oznámení výsledku českých voleb ptal „A co teď?“ měl jsem očividně pravdu. O víc než měsíc později ještě stále nikdo neví, co bude dál.

Všechny strany, které jsou způsobilé působit ve vládě demokratického státu, prohlásily, že vládnout nebudou. Tedy že nebudou vládnout s Babišem, i když bylo od začátku zřejmé, že jiné východisko prostě není.

Politik nemá nikdy říkat „nikdy.“ Potom je najednou ve slepé uličce a neví jak z ní.  To se stalo šéfovi ODS Fialovi, jehož pozice se teď otřásá a jeho nezvolení za místopředsedu poslanecké sněmovny jen slabost jeho pozice potvrzuje. Zahnal se sám, naprosto bez cizího přičinění do kouta a neví jak z něj ven. Ne, že by program ODS byl nějaký skutečně použitelný – zrušení elektronické evidence tržeb, zrušení zákazu kouření atd. je staví do pozice strany nestandardní, ale přece jen pouze bláznivé, ne ale fašistické.

TOP 9 se procpala do parlamentu na poslední chvíli a vzápětí se muž v jejím čele projevil ve své osvědčené roli klauna. Nejde jen o slovník, který pan Kalousek používá, ale i o jeho naprosto nerealistické postoje. Snaha zablokovat parlament, aby současná vláda nemohla podat demisi a podobné dobrodružné nápady patří skutečně do manéže, ne ale na politickou scénu.

Piráti zmateně pobíhají po politické scéně, zřejmě sami se svým úspěchem nepočítali a teď neví, co mají dělat a pokukují po ostatních „zkušených“ stranách, aby se opičili po nich. Ale s podobnými problémy, zejména personálními, bojovalo po minulých volbách i ANO – úplně je nezvládlo dodnes.

Okamura by do vlády rád a nechápe tak úplně, že pokud se Česko nechce zcela rozloučit s civilizovanými zeměmi, tak tam prostě nemůže. S Okamurou ve vládě by nám zbylo už jen Rusko, Čína, Turecko – možná snad Donald Trump.

Komunisté zůstanou komunisty, jedno, jak krásně zpívají. Jejich přítomnost ve vládě by pro Andreje Babiše znamenala stejnou katastrofu jako Okamura.

Samozřejmě chápu, že všechny strany mají strach, aby nedopadly jako sociální demokracie. Že objetí Andreje Babiše může být smrtelné, si právě vyzkoušel Bohoušek Sobotka. Ovšem přiznejme si, že si za to mohl z větší části sám. Nedokázal žádný z úspěchů vlády prezentovat jako úspěch svůj či své strany, ostatně bylo to i dost těžké, protože všechny zákony, které v konečném důsledku vedly k ozdravění české ekonomiky, se přijímaly přes odpor sociálních demokratů, ne za jejich spolupráce. A když už mohli, tak ten zákon nějakým způsobem změnili způsobem, aby potenciální voliče naštvali. Jako by ani o hlasy občanů nestáli – a oni to tak pochopili. Je možné namítat, že podobně se vedlo i sociálním demokratům v Německu, kdy Angela Merkelová dokázala také všechny úspěchy vlády zprivatizovat pro sebe a nikdo tedy nevěděl, proč by měl sociální demokraty volit, i když právě oni prosadili do programu CDU řadu sociálních bodů. Být mladším partnerem ve vládě, je vždy spojeno s určitými riziky, že taková strana ztratí svou tvář a hlavně přestane být vidět.  To se ostatně stalo při minulých německých volbách tehdejšímu koaličnímu partnerovi CDU FPD, kterážto strana tehdy dokonce vypadla z parlamentu.

Čeští politici se ovšem rozhodli žádnou politiku nedělat, nýbrž jen politikařit. Ať totiž budou dělat cokoliv, nemůžou přehlédnout skutečnost, že ANO volila třetina voličstva a že bez ANO žádná vláda vzniknout nemůže. Jejich principiální odmítání účasti ve vládě znamená prostě snahu učinit republiku neovládatelnou. Jako trest pro „hloupého“ voliče. Aby prohlédl a šel do sebe.Zajímalo by mě ale opravdu, co svou taktikou sledují – pokud to vůbec nějaká taktika je.

Pokud si chtějí vynutit nové volby a věří tomu, že volič se nechá od nich takto pokárat a bude příště volit „rozumně“, můžou se pořádně popálit.

TOP 9 se zřejmě do parlamentu nedostane vůbec, že ji chce nový lídr Pospíšil řídit ze vzdáleného Bruselu, hovoří samo o sobě. Když kapitán sedí jako první v záchranném člunu, morálku posádky to zdvihnout nemůže. Jako volič bych se ptal, proč mám volit strany, které nechtějí vládnout. Jaký má smysl takovým stranám dávat svůj hlas?

Babiš využívá jedinou možnou alternativu a samozřejmě mu k tomu pomáhají mocně i sympatie prezidenta Zemana, kterými se tento nikdy netajil. Že jsou opoziční strany nepříčetné nad tím, že Zeman tentokrát nepožaduje po Babišovi 101 podpisů poslanců? Co by se stalo, kdyby je požadoval? Byl by vůbec někdo schopen mu tyto podpisy předložit? Samozřejmě hloupost byla, že je v minulosti požadoval, to je v zaběhlých demokraciích skutečně neobvyklá praxe, ale Zeman je prostě „neobvyklý“ politik. I když jsem právě zaváhal, zda mám ony uvozovky dát k „neobvyklý“ nebo ke slovu „politik.“

Vznikne tedy menšinová vláda a ta buď nedostane podporu, nebo dostane důvěru s pomocí komunistů a Okamury. Jedno i druhé je špatné, ovšem všechny demokratické strany se samy vzdaly možnosti korigovat volební program či praktickou politiku Babišovy vlády. Udělaly to dobrovolně, nikdo je k tomu nenutil. Tato vláda samozřejmě dlouho nevydrží, buď skončí bez důvěry hned v demisi, nebo padne po několika měsících, kdy ji přestane bavit doprošovat se o každý nový zákon u extrémistů – protože „pravicový blok“ jakožto i sociální demokracie“ budou blokovat přijímání jakéhokoliv zákona, i kdyby byl nejrozumnější a lidé by z něj mohli profitovat. Prostě z principu, jako uražená a umíněná děcka. V blahé naději, že tím budou ANO škodit.

Pak tedy k novým volbám dojde a Babiš bude moci občanům vyprávět, co všechno měl v úmyslu, jak dobře by se jim dařilo, kdyby ho ostatní strany neblokovaly a nedělaly mu zle. A získá víc hlasů než teď. Scéna se sice propadem TOP 9 a možná i některé další strany (Piráti, STAN, KDU – ČSL?) zjednoduší, Babišovi bude možná stačit i 40 procent hlasů na to, aby měl v parlamentu absolutní většinu a mohl si vládnout sám. Jestli je toto úmysl ODS, TOP 9, Sociálních demokratů a těch ostatních, tak si nevidí ani na špičku nosu.

Voliče nelze za jeho rozhodnutí trestat, kdokoliv to vyzkoušel, dopadl špatně. A to i když volí nestandardně(diplomatický výraz pro „blbě“). Že jsou politici uražení, to chápu, koneckonců udělali všechno, aby voličům „otevřeli oči.“ Nechali těsně před volbami ožít kauzu „Čapí hnízdo“, která je roky nezajímala, nechali prohlásil slovenský ústavní soud týden před volbami, že Babiš byl spolupracovníkem STB. Nic nepomohlo, tyhle tahy byly díky svému načasování tak průhledné, že musely být odsouzeny k zániku. Babiš se mohl postavit do pozice oběti, pronásledované zkorumpovanou politickou a bankovní loby a vyhrát volby. Jak už jsem psal, nemám o morálním profilu pana Babiše žádné velké mínění. Jeho spolupráce s STB je pokud ne dokázaná tak velmi pravděpodobná, ke svému majetku se dostal přes komunistické známosti v době neomezeného kořistění (které ovšem rozpoutal a posvětil pan Klaus s jeho tehdejší ODS) a Čapí Hnízdo bylo samozřejmě podvod jako hrom (i když možná v rámci zákona). Nevadilo by mi, kdyby se demokratické strany dokázaly Babiše a jeho ANO zbavit, protože to hnutí do demokratické společnosti skutečně nepatří. Jenže to by byly musely být schopné nabídnout alternativu. A to nedokážou. A zřejmě je to právě tato frustrace z vlastní neschopnosti, která je žene do principiální opozice. Možná mají skutečně strach, že by vládnout neuměly, jako to neuměly 25 let od revoluce. Kdo nenabízí žádnou alternativu, nemůže být jen jednoduše proti. To není žádný program.

Nicméně je přinejmenším uklidňující, že Babiš o diktaturu neusiluje.  (I když ho z toho pan Fiala a Kalousek poněkud křečovitě stále znovu obviňují) Drží se demokratických pravidel, ačkoliv jeho strana demokratická není. Akceptuje ústavu, nesnaží se ji změnit. V tom by bylo právě smrtelné spojení s Úsvitem přímé demokracie. To slovo přímá demokracie zní svůdně. Všichni, kdo s tímto slovem šermují (Okamura, Strache, Orbán, Erdogan) usilují o diktaturu. Možná se učili dějepis, stejně přece, prostřednictvím lidových hlasování, vládl Hitler či Kadáfí. Pokud máte kontrolu nad sdělovacími prostředky, prosadíte v lidovém hlasování cokoliv, většina národa se dá zmanipulovat a menšina musí držet hubu. O to jde například Svobodným (FPÖ) v Rakousku. Přímá demokracie je jejich hlavním bodem programu. Proč? Slouží jim nejčtenější noviny v zemi Krone Zeitung a Svobodní připravují zákon o přeměně veřejnoprávní televize v televizi státní. Pokud by se jim to podařilo prosadit,  mohl by demokracii v Rakousku opravdu zvonit umíráček. Argumenty typu Švýcarsko jsou jen populistické. Švýcarsko má s lidovým hlasováním staleté zkušenosti a je do něho zabudováno tolik bezpečnostních mechanismů, že nemůže sloužit k uchopení a zneužití moci. I když výsledky švýcarských hlasování jsou někdy hodně problematické, jako příkaz čtyřkolých aut, či zákaz imigrace občanů EU.  K pozitivům Babiše (vedle ekonomických úspěchů) patří skutečnost, že o přímou demokracii neusiluje. Právě v jeho rukou s jeho mediální mocí by byla přímá demokracie skutečným ohrožením politického systému jako takového. Přesto odmítá Okamurovu stranu na vládní úrovni akceptovat.

Parlamentní, tedy zastupitelská demokracie se v Evropě vyvíjela osm set let. Někdy pozitivně, jindy utrpěla ztráty. Ale krok za krokem se vyvinula v relativně stabilní politický systém, řekněme v nejstabilnější ze všech nestabilních politických systémů. Parlament jako nárazník mezi lidem a vládou se osvědčil už jen tím, že na sebe dokáže stáhnout většinu frustrace a nenávisti obyvatelstva, což vládě dovolí pracovat.

Lid český dokázal svou nezralost v lidovém hlasování už při poslední volbě prezidenta, musí se ještě hodně učit, aby se pro něj přímá demokracie nestala nožem v ruce dítěte.

A jak psal Alkuin z Yorku Karlu Velikému: Nenaslouchejte těm, kdož tvrdí, že hlas lidu je hlasem Božím, vždyť zběsilost davu je vždy velmi blízká šílenství.

Přímá demokracie není potřebná. Pokud, pak jen v absolutně nezbytné míře. Stačilo by, kdyby zvolení zástupci začali pracovat – tedy dělat to, co slíbili, když usilovali o hlasy voličů. Přestat pletichařit a začít dělat politiku. Možná by jim měl někdo připomenout, že to je jejich práce. Jinak by mohli být po příštích volbách nezaměstnaní.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *