O víře

Napřed se musím omluvit mému příteli Paľovi Gočovi, kterému jsem sliboval, že dnešní článek bude veselejší. Nebude. Veselost se odkládá. Zabloudil jsem totiž na slovenské sociální sítě a není mi do smíchu.

               V podstatě jsem se toho obával, přesto mě kvantita agresivity a hlouposti překvapila. Ano, jsou tam i ojedinělí bojovníci za pravdu, za hodnoty, na kterých stojí demokratická společnost, ale masa nenávistných a agresivních protiukrajinských příspěvků mi naháněla husí kůži.

               Podpora ruské agresi na Ukrajině je na Slovensku neskutečně vysoká. Nakolik jsou tyto příspěvky psány ruskými trolly a nakolik jsou autentické nedokážu zjistit. A řetězové maily plné lží jsou už opět posílány zejména té nejsnadněji manipulovatelné vrstvě společnosti – důchodcům. Šíří se nenávist vůči Ukrajině, vůči uprchlíkům a ospravedlňuje se „nutnost“ ruského útoku na „Banderovský režim“.

               Motivace těch lidí jsou očividně rozdílné. Jsou mezi nimi lidé naivní a lidé vysloveně zlí. Jistá dáma z Popradu, kterou znám přes facebook už řadu let, určitě není zlý člověk. Modlí se za to, aby válka skončila a chce toho dosáhnout tím, že se Ukrajině přestanou dodávat zbraně. Úpěnlivě tedy prosí všechny politiky, aby s tím přestali a neposlali na Ukrajinu už ani jeden náboj.

               Mohl bych jí vysvětlit, za co se modlí: „Milý Bože, dej ať už se Ukrajinci konečně vzdají a nechají se od Rusů pozabíjet, poznásilňovat a vystěhovat na Sibiř. Dej, ať impérium moudrého vládce celičké Rusi Vladimíra Vladimiroviče Putina dosahuje zase až na slovenské hranice. Ať má možnost odstranit demokracii v naší zemi, abychom už nemuseli volit lidi jako je Zuzana Čaputová nebo Andrej Kiska. Aby nám mocný vládce Putin dosadil gubernátora podle vlastního výběru, který bude moudře spravovat Slovensko a o kterém budeme slyšet ve zprávách ve státní televizi (protože jiná nebude) jen samé pozitivní zprávy. A pak už bude jen dobře a bude klid.“

               Paní se hrozí války, chce, aby skončila. Naivně nevidí jinou cestu k míru, než je kapitulace. Tedy tu nejhorší možnou.

               Naivitu dokážu odpustit, za to ti lidé nemohou, i když jsou svým způsobem taky nebezpeční.

               Horší je, když jistá paní Hilda Horská spustí nenávistný útok na prezidentku Čaputovou, protože tato odsoudila znásilňování ukrajinských žen a dětí a žádala Putina, aby to zastavil. Mimochodem to byla reakce slovenské prezidentky, jakou bychom už dávno očekávali i od české první dámy Zemanové, která ale k událostem na Ukrajině mlčí jako zařezaná. Ovšem v posledních letech se objevila před kamerami jen jednou, aby hájila svého delirujícího manžela, a i to byla ostuda. Takže je možná lepší, když mlčí. Zuzana Čaputová promluvila tak, jak se od zodpovědné političky očekává.

               Dostalo se jí od paní Horské následující reakce: „Staraj sa o Slovákov a nepchaj nos do vecí, ktoré sa ťa netýkajú. Čo máš v tej svojej hlave?“

               Pomyslel jsem si, že takovou odpověď musel napsat ruský troll, že to bylo vygenerováno automaticky. Není přece myslitelné nadávat vlastní prezidentce za to, že odsuzuje znásilňování žen a dětí! Jenže nejistota hlodala, a tak jsem položil paní Horské otázku: „Vy to znásilňování podporujete?“

               Dostalo se mi odpovědi, kterou žádný ruský troll nevymyslí. Tak jsem se přesvědčil, že se jedná o skutečného člověka, naplněného nenávistí a agresivitou.  Ponechávám v plném znění, gramatické chyby tedy nejdou na mé konto:

               „Nie určite v žiadnom prípade yle nie je to jedno str nne nechapem ze vsetko co povie ten fetos je nezpochybnitelne a co povie pan Putin je zotrete v momente to ste taki fanatici ako boli tí co adorovali Lenina a jeho spisy.“

               Odhlédnouc od faktu, že jsem Leninovi nikdy neadoroval, což mělo souvislost s tím, že mí prarodiče byli surovým způsobem rozkulačováni, a proto v naší rodině nikdy láska ke komunistickému režimu nepanovala, šokovala mě logika oné odpovědi. Kdo zpochybňuje výroky Vladimíra Putina, je zaslepený fanatický komunista. Je třeba ho urazit, je třeba s ním udělat rázný konec. Odkud má své informace, že Zelenskyj je narkoman, jsem se už raději neptal. Ona to přece VÍ!

               Pochopil jsem, že jsem paní Horské sáhl na její VÍRU. Na víru v mesiáše z východu, který přijde a zachrání demokracií zbídačené Slovensko. Určitě upínala své naděje ke Kremlu už roky. Současná válka její víru postavila před těžkou zkoušku. A ohrožení víry budí vždy agresivitu. Tu člověk brání všemi silami. Stejně přece reagují a islámští fundamentalisté, ochotní se vyhodit do vzduchu, jen když s sebou vezmou na onen svět i velký počet „nevěřících“. I islámští fundamentalisté totiž musí vidět, že jejich země neprosperují, že v nich panuje na rozdíl od bohatého křesťanského západu chudoba. To láká mladé lidi, aby žili západním způsobem, a to ohrožuje víru fundamentalistů. Proto tento svět nenávidí. A jsou ochotni zabíjet.

               Rusové žijící ve stavu mozkové hibernace se díky propadu svobody a životní úrovně dostávají do podobného stavu. Hledají viníka své mizérie a bojí se ztratit svou víru v to, že jsou vyvoleným národem, který je předurčen spasit svět. Tak jim to moskevská propaganda vtloukala do hlavy po celá desetiletí. Jejich víra je v ohrožení, výsledkem je agresivita, vraždění a podpora ničivé války naprostou většinou ruského obyvatelstva.

               I u nás mnoho lidí nezvládlo přechod z komunismu do demokracie. Přiznejme si otevřeně, že tento neproběhl ideálně. Politickou reprezentací bylo umožněno krást a podvádět, k velkým majetkům se dostaly pochybné existence, ten přechod byl provázen korupcí, kterou nikdo netrestal – a kterou prezident Klaus dokonce velkoryse omilostnil. Jeho výrok, že v Česku nikdy korupce nebyla, ale byli zde pouze šikovní lidé, byla výsměchem těm, kteří se snažili skutečně poctivě pracovat a museli přihlížet, jak se malá skupina podvodníků obohacuje. Na Slovensku policie zatkla někdejšího ministra Roberta Kaliňáka a stíhá i někdejšího premiéra Fica. Že se setkával s oligarchou Norbertem Bödörem a rozdělovali si úlohy a že o spolupráci s Ficem psal na svém mobilu i odsouzený Marián Kočner, bylo už dlouho známé. Teď zřejmě policie nashromáždila dostatek důkazů, aby mohla politiky obvinit.  Proti Andreji Babišovi je vedeno trestní stíhání kvůli podvodu a únosu vlastního syna. Jaký je tedy rozdíl mezi politickou mafií na Slovensku, v Čechách a v Rusku? V tom, že v Rusku by se o něčem takovém nikdo nedozvěděl a pokud by to nějaký policista chtěl vyšetřovat, byla by jeho kariéra a možná i život rychle u konce. O novináři, který by se o něco podobného pokusil, ani nemluvě. V Rusku jsou povoleny jen pozitivní zprávy. Negativní smějí přicházet výhradně ze zahraničí.

               To, co probíhalo v devadesátých letech u nás, probíhalo i na Ukrajině (ve větším) a v Rusku (v nepoměrně větším) měřítku. Jenže zatímco u nás má tradici občanská společnost, kde o svůj blahobyt bojuje každý jedinec a je frustrován, když se mu to nepodaří, v Rusku občanská společnost nikdy nevznikla. Vždy se jednalo o „lid“ ne o „občany“. Pro ně je důležitá národní hrdost a jsou ochotni být hrdí na to, že jejich oligarchové mají větší vily, větší jachty a mladší a hezčí milenky než američtí miliardáři. Liza Alexandrovová-Zorinová, ruská žurnalistka, která poměry doma důvěrně zná, píše, že „zbídačení lidé pociťují nefalšovanou hrdost na městského zastupitele, který utrácí víc než poslanec Evropského parlamentu“. I když mají prostí Rusové doma suchý záchod, nefunguje jim elektrický proud a pro vodu chodí ke studni s vědry, úspěch těch několika miliardářů (v roce 2017 jich bylo v Rusku údajně 131) je naplňuje hrdostí a stvrzuje jejich víru, že jsou přece jen vyvolený národ.

               Všude tam, kde víra vytlačila zdravý rozum, získá jednou dominující pozici nenávist. Věřící lidé totiž nejsou schopni diskutovat, nemohou si vyslechnout argumenty protistrany, protože ty by jejich víru ohrozily. Snaží se člověka  s odlišným míněním zničit, aby jejich víra neutrpěla. Jak psal jistý běloruský žurnalista, v Rusku věta nezačíná slovy „myslím si, že“, ale „ve skutečnosti “ Jestliže někdo začne svou větu slovy „tak je to ve skutečnosti“, je prostor pro diskusi definitivně uzavřen.

               A tato kultura – nekultura se přenesla díky pilným ruským webům a na nich pracujícím trollům i do naší společnosti. Je zde mnoho věřících a málo uvažujících. Tvrzení, jak je v Rusku dobře a jak jsou tam lidé šťastní, je obtížné doložit fakty. Nezbývá než slepě věřit. A ničit nevěřící.

               Takových jako je paní Horská, je bohužel mnoho, příliš mnoho, nebezpečně mnoho. Přiznám se, že nevím, co s tím. Aspoň tedy působit na ty, kteří jsou bombardováni řetězovými maily, aby dokázali vnímat fakta a nepropadli taky slepé víře. To nebezpečí tu je a je velké.

PS :        Paľo, naozaj sa polepším, budúci týždeň sa na slovenské sociálne siete ani nepozriem. A napíšem konečne niečo pre zasmiatie.