Tak jsme zase jednou padli na zadek. Česko má tak nějak vrozenou vlastnost padat na zadek před mocnostmi, což se ale dá omluvit a dokonce i pochopit, protože jak říká Jára Cimrman, ze západu nás tísní imperialismus německý a z východu rozpínavost kolosu velkoruského, takže jen „zázrakem lze tady přežíti“.
Nejde tedy v podstatě o fakt padnutí na zadek, spíše o způsob, jak se to provádí. I na zadek se dá spadnout s elegancí či dokonce s grácií. To ovšem není vlastnost, která by byla Milošovi Zemanovi vlastní. Tvrdit, že Česká republika podléhala diktátu USA a EU, ale teď je pod jeho vedením konečně samostatná a PROTO pozývá čínského prezidenta na státní návštěvu, je nehoráznost neskutečná a nezbývá než doufat, že byla pronesena pod vlivem aspoň dvou promil alkoholu v krvi. Pokud ne, pak si pan prezident zaslouží okamžitou injekci 100 miligramů Thiaminu – proč, o tom se ještě zmíním v závěru článku.
Samozřejmě, samotná návštěva čínského prezidenta se odsoudit nedá, byl už ostatně i v USA a v mnohých jiných demokratických zemích, povinným programem demokratického politika je ale připomenout čínskému pohlavárovi porušování lidských práv v jeho zemi, popravy politických protivníků, násilné přesídlování obyvatelstva a potlačování svobody projevu. Si Ťin Pching je na to zvyklý a přechází tento povinný program demokratických politiků shovívavým mlčením. Ví, že jsou k tomu vlastně nuceni svým úřadem a on stejně nemá v úmyslu na ně reagovat. Stejně jako na připomínku násilné anexe Tibetu či ohrožování samostatnosti Tchaj wanu. Stejně jde v konečném důsledku jen o kšeft a o peníze. Politici demokratického světa pronesou svá káravá slova, on se tváří, že je neslyší a všichni jsou spokojeni. Ale přece jen zbývá naděje kapek padající na kámen. Proto to oni politici dělají. Ne tak ti čeští.
Samozřejmě, jen blázen by si nechal ujít čínský trh. Idealismus do ekonomiky nepatří, o tom jsme se přesvědčili při naivním rozhodnutí Václava Havla zastavit zbrojařskou výrobu. Následky byly katastrofální a hlavně trvalé. Ale to ví stejně tak dobře čínský jako český prezident, jde o rozhovor na stejné úrovni, není se tedy třeba uklánět se až na zem. Projevovaná devótnost včetně onoho chybějícího zlatého kočáru byla naprosto zbytečná a pro Čechy, kteří si ještě zachovali špetku hrdosti i trapná. Přestože je naše země v porovnání s činským gigantem „pláckem“ jak psal ve svých pamětech z Ameriky Jan Werich. Ovšem Zeman se chce – podle vlastního vyjádření – od Číňanů učit, jak stabilizovat společnost. Ať si tedy pustí video z potlačení nepokojů na Náměstí nebeského pokoje v roce 1989. Pan prezident se pohybuje na obvyklé křivce stárnoucích lidí. Vrací se ke svým kořenům. Dokazuje, že v podstatě nikdy nepřestal být komunistou.
Kdo sleduje „Kancelář Blaník“ určitě se bavil dílu věnovaném návštěvě prezidenta Zemana v Číně. Připomenu děj: Když u Tondy Blaníka zazvoní telefon a ohlásí se „TEN KELLNER“, Blaník se ptá. „A co v té Číně bude jako dělat? Aha, lízat Číňanům prdel. Ale to je miliarda prdelí pane Kellner, to bude drahý.“ A pak volá Tonda Blaník Zemanovi: „Miloši, pojedeš do Číny. Jak, co tam budeš dělat? Budeš lízat Číňanům prdel.“
Zda to tak skutečně proběhlo, je těžko odhadnout, Miloš Zeman se ale tohoto úkolu zhostil s opravdu velkým nasazením.
Je zajímavé, že se v průzkumu veřejného mínění ukazuje, jak česká společnost ztrácí strach z kontaktu z totalitními režimy. Popularita demokratických systémů USA a Německa klesá (odhlédnouc od toho, že si za to Obama a Merkelová mohou opravdu sami) zato stoupá popularita Ruska a Číny, tedy diktatur, které s demokracií nemají nic společného. Jak už jsem psal, na Slovensku mě proruské nadšení šokovalo už před dvěma lety, teď mě ale stále více překvapuje i v Česku. (Mimochodem ve Schladmingu nás paní domácí (původem Bulharka Nikolina) poučila, že Putin je jedinou nadějí Evropy. Takže v tom nejsme sami.
Co lidé od Putina očekávají? A co při tom přehlížejí? Přehlížejí samozřejmě, že v Rusku je bezmocný parlament, státem ovládané sdělovací prostředky, vraždění nepohodlných novinářů je na denním pořádku a jakýkoliv projev nespokojenosti s režimem je v zárodku brutálně potlačen. Lže se všude, i ve sportu,stejně jako za komunistického režimu se zde systematicky dopuje, protože vítězství se dá propagandisticky využít. S dopingem si ostatně Rusko hodlá v dohledné době poradit – ministr Murko už podal návrh zákona, podle něho je zveřejnění pozitivního dopingu u ruského občana trestným činem.
Obyčejný občan si zřejmě myslí, že se ho to netýká, hodlá se zachovat podle taktiky „žít a nechat žít“ tedy nedráždit režim a on nechá na pokoji mne. Jenže důsledkem nekontrolované moci je válka – ať už na Ukrajině nebo v Sýrii a válka se týká už každého. Ať už proto, že tam je povolán syn, bratr či otec nebo aspoň zhoršením životní úrovně a svobody cestování. Že ve vzduchu nad Sinajem vybuchlo právě ruské letadlo, nebyla žádná náhoda. Byla to odpověď na to, že se Islámský stát skutečně začal po vstupu ruských jednotek do války v Sýrii bát. A ukazuje se, že právem. Možná právě to je důvodem tak masivního vzestupu popularity prezidenta Putina a Ruska u nás. Na rok 1968 se jakoby zapomnělo. Představa, že se Rusové od té doby změnili je naivní, naděje, že je zastaví Ukrajina, která teď přece jen leží jako nárazníkový stát mezi námi a Putinovou říší je skutečně aspoň na určitý čas reálná.Otázka je, na jak dlouho. Ale možná se najde mnoho takových, kteří by ruské tanky vítali.
Popularita Číny je pro mě ještě mnohem větší záhadou. Čína nebojuje proti Islámskému státu, podporuje zato zločinný režim v Severní Koreji, který díky její podpoře může dál pracovat na svém atomovém programu a ohrožovat jím celý svět. Čína zlomila brutálně demokratické svobody v Hongkongu (i když při jeho převzetí slibovala – jeden stát, dav systémy) a brousí si zuby na Tchaj wan – od okupace ostrova ji zadržuje jen americká válečná flotila. Čína je řízená zkorumpovanou komunistickou stranou, její propaganda je stejně prolhaná, jak jsme od komunistů zvyklí. Její občané se dusí v moři smogu, ale to politiky nezajímá. Už jsme zapomněli na zákazy vycházení v severních Čechách, když vál vítr od západu? Čína nechrání investice zahraničích podnikatelů, nectí patentové právo, je to hráč který hraje bez pravidel a proto je úspěšný, protože neexistuje rozhodčí, který by jí dal červenou kartu, kterou si už dávno zasloužila. Je to hráč příliš velký, než aby se někdo ohlížel na pravidla. jak už jsem psal, ekonomická pravidla nemají s těmi morálními nic společného. Peníze morálku nemají.
Co je tedy přitažlivé na čínském režimu pro běžného Čecha? Nostalgie za komunistickým režimem? Slova pana prezidenta přece podpořil bezvýhradně pouze jediný politik, komunista Filip.
Nebo je to prostě jen propaganda hradu, která umožňuje prostým lidem vylít si frustraci z vlády finančních trhů. Dává jim prostor k ventilování negativních emocí. A lid je vděčný.
Zeman se veze na vlně popularity. Odsuzuje islám jako takový, brojí proti válečným utečencům, klaní se před čínskými komunisty, navštěvuje Putina a projevuje mu svou oddanou lásku. To mu přineslo masivní nárůst popularity, důvěřuje mu momentálně 62 procent Čechů a já si začínám dělat opravdu starosti. Jak tohle proboha vysvětlím někomu kdekoliv na světě,kdo by se na to chtěl ptát? Je to opravdu jen selhání mozku alkoholika nebo promyšlená strategie – ať už samotného Zemana nebo týmu, který ho obklopuje. Václav Klaus se snažil všemi prostředky Česko dostat ven z Evropské Unie a pryč od bohatého evropského západu. Miloš Zeman jeho dílo dále rozvíjí. Vede „svůj“ národ za jeho nadšeného potlesku do svírající náruče orientálních obrů – fašistického a komunistického. Ti dva – tedy Klaus a Zeman – se vždy výborně doplňovali, to ostatně dokázali už při podpisu „opoziční smlouvy“. A hlavně – je zřejmé, že generace politiků, kteří vyrostli v komunismu, se od této ideologie ani v demokratických režimech nikdy nedokázali zcela odpoutat.
Prezident Zeman je nevyzpytatelný, ale většině národa to nevadí. Nevyzpytatelnost jeho duševních pochodů může skutečně souviset z dlouholetým požíváním alkoholických nápojů v nezřízeném množství. U alkoholiků se vyvíjí takzvaná Wernickeova psychóza, která je daná chronickým nedostatkem vitaminu B1 – Thiaminu. Substituce tohoto vitamínu formou injekcí může projevy slaboduchosti alkoholika zmírnit či dokonce dočasně odstranit. Možná by lékaři pana prezidenta mohli o této léčbě pouvažovat – je to nenáročné a dokonce i levné. Obávám se jen, že to vědí a že onen Thiamin Milošovi Zemanovi podávají – ale že už nepomáhá ani to. Ale proboha, čím léčit těch 62 procent obyvatelstva, kteří s jeho výroky souhlasí?
Je-li to tak, pak už nezbývá než prosit o ochranu moci nejvyšší, nepomůže-li nikdo, snad to dokáže aspoň Stvořitel.
Mimochodem, kdyby se čeští politici zachovali podle světového standartu a čínského prezidenta přijali, aby s ním uzavřeli obchody a přitom jej mírně a diplomaticky pokárali za svinstva, která páchá jeho režim doma, mohla si Česká republika ušetřit demonstrace na ulicích, tibetské vlajky ukrývající „střelce“ a noční světelnou výzdobu hradu. Kdyby se občané mohli na své politiky spolehnout, nemuseli dávat tak hlučně najevo svůj nesouhlas.
Mimochodem – takto vnímá čínsku návštěvu u nás svět
