Zikmund, sedmnáctiletý syn císaře Karla IV. , usiluje o uherskou korunu a tomuto cíli podřídí vše. Do děje jsme uvedeni ve chvíli, kdy Zikmund s bratranci Joštem a Prokopem vyjíždějí na tažení do Uher, aby si vynutil rodiči smluvenou a posléze vypovězenou svatbu s dědičkou trůnu Marií. Ve chvíli, kdy do Uher vtrhne neapolský král Karel, je však zrazen bratranci i bratrem Václavem. Zikmund je nucen – a posléze i čím dál lépe schopen – odolávat úkladům a intrikám, aby mohl přes všechno uskutečnit své plány. Proti nenávisti své tchýně, královny Alžběty, lhostejnosti své ženy Marie, proti odporu uherských baronů a inrikám uherského kléru. Naštěstí má po boku věrného přítele a společníka polského zemana Stibora ze Stibořic, ochotného pro svého pána nasadit život i v sebevražedné misi, v níž je přežití jen velmi málo pravděpodobné. Zikmund tedy hraje vysokou hru, je nucen se mnohého vzdát – lásky k přítelkyni z mládí Anně Lošoncyové a nakonec i své dědičné země, Braniborska. Je nucen intrikovat i podvádět, ale nakonec dosáhne svého. V devatenácti letech je Zikmund korunován uherským králem, jeho nenáviděná tchýně je mrtvá, v Székesfehérváru je mu na hlavu posazena královská uherská koruna. Jaká je ale cena za toto vítězství?
Text prozrazuje, že autor těží z důkladného historického bádání, takže jsme o době, osobách, jejich vztazích a veškerých historických souvislostech poučeni velmi pečlivě a podrobně.