Kniha nás zavádí do roku 1249 na dvůr císaře Fridricha II. Osobní strážce Alessandro Bardone z Říma je vyslán svým pánem Colonnou, aby zmařil atentát na císaře, organizovaný papežem Inocencem IV. Během několika adventních dnů se odehrává boj s neznámým, zkušeným a záludným atentátníkem. Doláže Alessandro atentátu na císaře zabránit?
Vážený pane doktore,
nedávno se mi dostala do rukou kniha, která by Vás mohla zajímat. Jedná se o poslední etapu vývoje rodu (Hohen)štaufů. Autorka uvádí důmyslně propracovaný příběh vybudovaný na základě vzpomínek levobočka císaře Fridricha II. jménem Tile Kolup. Jméno znamená česky dřevák, byl to sokolník císaře Fridricha II., levoboček vzniklý z jedné noci v Říšském lese. Později byl sokolníkem jeho synů Manfréda, Konráda IV. a vnuka Konradina
Uvádím text na obalu knihy: Už na první stránce knihy čtenář narazí na tajemství, které ho bude provázet celým vzrušující dějem. V Německu se ve 13.věku objeví starší muž, který vystupuje jako císař Fridrich II., zemřelý před 30 lety. Udržovala se pověst, že císař nezemřel, ale že odešel do Orientu zkoumat věčné zdroje života a smrti. A že se vrátil, aby vyvedl říši ze zmatků. Neznámý muž znal všechna císařova důvěrná tajemství, jeho přátele a jeho zvyky, nadto mu byl nesmírně podoben, měl jeho vystupování a způsob mluvy. Rudolf Habsburský, první korunovaný Habsburk, dal neznámého zajmout a soudit, jeho příznivce rozprášit. Autorka pak krok za krokem sleduje životní dráhu tajemného dvojníka, který se objevil všude, kde žil a vládl nějaký Štaufovec, a který byl svědkem jeho smrti. Mocní Štaufovci nakonec vymřeli a ani jemu se nepodařilo vzkřísit jejich velkou říši.
Kniha se opírá o přesné historické údaje a oživuje část dějin evropského středověku v době našich posledních Přemyslovců. Přečtou si ji se zalíbením všichni milovníci hodnotných románů, ale i čtenáři, které vzrušuje poutavá četba a tajemství.
Vím, že tuto historii velmi dobře znáte. Vystupují v ní některé postavy, které jste poutavě a zasvěceně představil čtenářské obci ve své knize Ať zemře král. Jiné tituly Richenza, Herodes, A stanu se králem mi přinesly velkou radost z obohacení novými neznámými skutečnostmi a souvislostmi.
Pokud byste měl chuť si knihu v novějším vydání přečíst, uvádím údaje:
Ingeborg Engelhardtová O císařskou korunu/Im Schatten des Staufers
K.Thienemanns Verlag Stuttgart 1963
Přeložila Jana Pecharová 1971, edice Erb, Zlatá řada
V příloze připojuji Posledni Staufove-genealogie a mapa
Loučím se s Vámi latinským heslem Vám rovněž důvěrně dobře známým, neboť se podle něho řídíte i ve své praxi:
Cum industria et eloquentia=s pílí a výmluvností
Před časem jsem objevil výraz pro dřevák:
Mejšle (sg. i pl.; též nejšle, mejšláky či mejšlata) je výraz zkomolený z německého výrazu Nöischla a znamená tradiční pracovní či venkovskou obuv, doloženou z jižních Čech a Čech a Pošumaví, ale také ze severních Čech a z bavorského pohraničí.
Slovo „mejšle“ má původ v německém nářečním výrazu Nöischla, které souvisí s argotickým označením Noschen či Nuschen pro botu obecně. Mezi další varianty označení patřily majšle na Doudlebsku, čurýky na Strakonicku (čurýk též označovat vepře, označení pro obuv je druhotné), podělávky, čerty či bácy.
Zdraví Vás milovník všeho pěkného a zajímavého
RNDr. Jan Boleslav z Tišnova
Přestože jsem tuto knihu četla hned po Vašem románu Richenza,opět mě nezklamala.Krásným jazykem,kterým jste charakterizoval jednotlivé postavy, jejich vlastnosti a logické myšlení jejich jednání bylo pro mne pěkným čtenářským zážitkem a já Vám za něj z celého srdce děkuji. Už se těším na další titul,který jsem ještě nečetla. Mnoho úspěchů nejen v literární činnosti,přeje Jana Staňková z Chebu