Chřipka – očkovat či neočkovat

Chřipka – očkovat či neočkovat?

               A to mi už toho ubohého viru bylo líto a myslel jsem, že jsme ho vyhubili. V letech 2020–2022 jsme neměli v naší nemocnici ani jeden případ chřipky, proto jsem se naivně domníval, že opatřen proti Covidu 19, tedy nošení roušek, zákazy shromažďování a zvýšená ochota se nechat očkovat znamenaly pro viry Influenzy A a B smrtelnou ránu, z které se už nevzpamatují.

               A opět jednou jsem se hrozně mýlil. Virus se uchýlil do ilegality a čekal na svou příležitost. Statistiky to potvrzovaly, zatímco v roce 2019 bylo v Rakousku registrováno okolo 200 000 případů chřipky, v roce 2021 to bylo pět tisíc případů. Virus trpěl, ale nevymřel. A teď udeřil plnou silou.

               Zatímco v celé sezóně 2024/2025 bylo v Rakousku registrováno 259 800 případů chřipky, letos je to už k prvnímu lednu 290 600 pacientů. V čase před Covidem postihovalo Rakouskou populaci za rok přibližně 350 000 až 400 000 případů chřipky a měly za následek 360–4000 úmrtí. Letos zřejmě překonáme rekordy ve všech ukazovatelích. Poslední odhady vycházejí ze zvýšení počtu nemocných v Rakousku o 50 procent, zdá se ale, že tento odhad je ještě příliš mírný.

               Naše oddělení má oficiálně 60 lůžek, na nichž momentálně leží 82 pacientů – ne, neleží po dvou v jedné posteli ani jsme nepostavili patrová lůžka – chirurgové museli drastickým způsobem omezit plánované operace a dát nám jedno jejich oddělení k dispozici. Ale co je horší, na intenzivce leželo ve středu 8 pacientů, z nich 6 s chřipkou a čtyři z nich museli být intubováni a dýchala za ně umělá ventilace. Trochu to připomíná situaci z vrcholného období covidové epidemie. Ten virus je letos extrémně agresivní, opět vidíme na rentgenových snímcích bílé plíce jako příznak plicního selhání. Lékař se záchranky referoval o tom, že během jediné služby byl volán k třem úmrtím – všechno pacienti podle stejného vzoru – obézní, vysoká horečka, kolaps, smrt. Velmi podobný typ pacienta, jaký podléhal covidové infekci.

               Jako by ty dva viry spolu měly nepovolený nechráněný pohlavní styk a zmutovaly do jednoho. Tak to sice zřejmě není, nechci tady šířit konspirační teorie, ale pravda je, že jsme letos konfrontováni s extrémně agresivním virem, který je jednak vysoce nakažlivý a potenciálně smrtelný.

               Jedná se skutečně o novou variantu chřipkového viru Typ H3N2 Subklade K, který se značně odlišuje od všech předcházejících variant. Proto jsou ty průběhy tak dramatické. Po překonání chřipky nebo po očkování zůstává v těle imunologická paměť a když se virus objeví znovu o rok později, i když mírně změněný, tělo ho dokáže do značené míry identifikovat včas a průběh onemocnění pak není tak dramatický. To letos neplatí. Jedná se sice o virus chřipky A, ale zmutovaný „k nepoznání“. Jen ojediněle se vyskytují i případy onemocnění známým typem H1N1, ty ale nehrají ve statistice žádnou roli – je jich tak málo, že dokonce ani nemohla být statisticky vyhodnocena účinnost očkování proti této variantě. Zabývat se musíme jen tím novým protivným mutantem H3N2 Subklade K. Ten nám dává zabrat!

               Na oddělení jsme zaznamenali celou řadu úmrtí pacientů s chřipkou, naši mrtví ale byli všichni nad osmdesát let nebo měli poškozené plíce už před infekcí – kuřáci s obstrukční bronchitidou, emfyzémem, fibrózou. A něco mají společné – nebyli očkováni.

               Vzhledem na odlišnost letošního viru panovaly obavy, že očkování nebude fungovat. Pozitivním překvapením je, že účinnost očkování je v obvyklém rozmezí 29–69 procent, ve většině studií okolo 50 procent a hlavně – pokud neochrání před nákazou, což ani „nemá v popisu práce“, chrání před těžkými průběhy! A o to jde!

               Proočkovanost proti chřipce je letos v rakouské populaci 13 procent. Nevěřím, že je situace v Česku nebo na Slovensku příznivější. Jedna z největších medicínských vymožeností posledního století se totiž stala politickým tématem. Ze strachu z očkovací jehly si vybudovala celá řada politických stran politický kapitál. V okamžiku, kdy určité populistické strany pochopily, že jim „ochrana“ obyvatelstva před jehlou přinese voličské hlasy, vsadily plně na tuto kartu. Samozřejmě, že jejich voliči umírali víc než zbytek populace, jak za covidu, tak teď za chřipku, ale umírají promile a přináší to procenta. Takže pokud nemáte svědomí a na lidském životě vám nezáleží, je to úžasný politický nástroj.

               Proti očkování se rozvinula politická kampaň. Zdravotní rada státu Florida vyhlásil dokonce očkování za dobrovolnou formu otroctví a prohlásil, že jen neočkovaný člověk je svobodný.  Doktor Kotlár, pověřený na Slovensku očkováním, varuje dokonce občany, aby se nestýkali s očkovanými lidmi, protože tito jsou geneticky změnění a nejedná se tedy o lidi ve skutečném slova smyslu. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy (na kterého se Kotlár rád odvolává) ruší v USA očkovací programy.

               Populární jsou „spalničkové párty“ alternativních maminek, které vodí své děti na návštěvy k dětem, spalničkami nakaženým, aby onemocněly a získaly tak „přirozenou imunitu“. Přitom se jedná o extrémně nakažlivou chorobu s úmrtností 1-3/1000 nakažených, tedy ne zanedbatelnou. Zápal mozkových blan způsobený virem spalniček má úmrtnost 10–20 procent a nejzákeřnější je subakutní sklerotizující panencefalitída, která se může objevit měsíce ale i roky po proběhlé infekci a zabíjí bezmála 100% dětí, které tento syndrom vyvinou. Pomalu a hrozně! Pro tyto matky mě napadá paragraf trestného zákona „ublížení na zdraví z nedbalosti“ s podmíněným trestem odnětí svobody.

               Antivaxeři mají ale skoro ve všech zemích zelenou, zajímavé je, že se prakticky všichni sdružují nebo podporují extrémní pravicové strany, fandí Putinovi, milují Rusko a nenávidí Ukrajinu. Přímá souvislost se hledá těžko, ale jestliže jeden člověk současně popírá tak jasné pravdy, jako že očkování chrání proti chorobám a Putin je ve válce s Ukrajinou agresor a vraždící zločinec, pak to může mít jen dva důvody – buď se cíleně snaží rozvrátit naši společnost nebo je jeho mentální kapacita prostě nedostatečná, aby pochopil i ty nejjednodušší věci. Ale i tito lidé mají – bohužel – volební právo.

               Po ostudném novoročním projevu Tomia Okamury jsem si přečetl mezi komentáři „Co je na tom projevu špatného, vždyť si to myslí 90 procent lidí?“ Odpověděl jsem tomu pánovi, že to zřejmě špatně pochopil, nejedná se o 90 procent populace, ale o populaci s IQ pod devadesát. Odpověď jsem nedostal, zřejmě to tedy byl zase jednou troll.

               Nahnat lidem strach je poměrně jednoduché. Navíc s pomocí sociálních sítí se dá ten strach stupňovat do dosud nevídaných hodnot. A když paní Belakowitsch, pravá ruka předsedy strany rakouských svobodných, křičí z pódia, že v nemocnicích neležel ani jeden pacient s Covidem ale jen oběti očkování, najde se hodně lidí, kteří tomu „chtějí“ uvěřit. Protože tím mají dobrý důvod omluvit si svůj strach a očkovat se nenechat. A když pak onemocní? Pak jsou na to lékaři, aby ho vyléčili, třeba oním Ivermektinem, prostředkem na odčervování zvířat. To vše ve jménu svobody. Svobody bez zodpovědnosti.

               Jenže pravá svoboda je se zodpovědností spojena.

               Ti, kteří plní díky tomu, že se očkovat nenechali, naše nemocnice, mají na svědomí, že se musí odsouvat nutné operace a svojí nezodpovědností tedy ohrožují zdraví svých spoluobčanů! Zřejmě je jim to jedno naučili se dívat jen do svého talíře, a ne za jeho okraj.

               Samozřejmě jsou po očkování možné vedlejší účinky. Problém je, že se nechává očkovat zdravý člověk, a tak se dá vysledovat přímá souvislost. Po očkování proti Covidu (byly to všechno vakcíny firmy Astra-Zeneca) jsme viděli tři trombózy, jedna z nich v břišní žíle, což je komplikace vážná. Sice nikdo z těchto pacientů neumřel, ale zapírat se to nedá. Proti desítkám mrtvých, které jsme doprovázeli na jejich poslední cestě na onen svět, to byl ale zanedbatelný pakatel. Ale pokud se to patřičně zveličí, umožní to lidem zachovat se pštrosí metodou. Strčím hlavu do písku a budu čekat, že mě to nepostihne. A pokud mě to postihne, je na lékařích, aby mě z toho dostali. Já za nic nemůžu, očkování je zlé a nebezpečné a já mám plné právo se mu vyhnout.

               To všechno je choroba blahobytné společnosti, která si zvykla jen na konzum a ztratila respekt před přírodou a její silou. A přitom se tváří, že právě onu přírodu klade nadevše a odmítá do jejích pravidel zasahovat. Prosím, nemám nic proti tomu za předpokladu, že pak člověk, který se tak rozhodl, se bude i sám léčit a přijme stejně tak i případné důsledky včetně smrti. Ale přenášení zodpovědnosti za své pochybení na jiné, je výrazem nedostatečného intelektu. Chybí onen už vzpomenutý respekt. Ne strach, ale respekt. V časech, kdy se začínalo s očkováním proti černým neštovicím, tedy v osmnáctém století, byly vedlejší účinky tak silné, že dnes by taková očkovací látka nikdy neprošla schvalovacím řízením. A přece císařovna Marie Terezie tuto proceduru podporovala, jak mohla – šlechtická rodina, která se dala naočkovat proti černým neštovicím, mohla strávit víkend „all inklusiv“ na císařovnině zámku Hof. Na neštovice zemřel strýc Marie Terezie, císař Josef I. dvě manželky jejího syna Josefa II. a jedna z jejích dcer – jiná si nesla až do konce života znetvoření v obličeji. Epidemie černých neštovic byly tak obávané, že se lidé očkovat dali a akceptovali na dnešní poměry neakceptovatelné vedlejší účinky. Díky očkování se tento strašný virus podařilo z volné přírody zahnat do laboratoří a choroba zmizela. Kdo popírá i toto, zaslouží si skutečně CT hlavy s otázkou „mozek přítomen?“ Ostatně vedlejší účinky očkování proti chřipce, které bývaly v minulosti i značně silné a způsobovaly symptomy chřipce podobné, se už dnes u nových vakcín prakticky nevyskytují.

               Mimochodem strach z jehly už nebude dostatečný argumentem. Existuje už očkování proti chřipce i v nosních kapkách a studie dokazují, že je stejně účinné jako injekce. Je to nová výzva pro antivaxery – budou muset ve své kampani proti očkování přitvrdit.

               Jinak by mohly počty nemocných i počty jejich voličů klesnout.