Když jsem viděl záběry z pohřbu Charlieho Kirka, běhal mi mráz po zádech. To nebyl pohřeb, pohřeb se neorganizuje na stadionech se 60 000 místy, to bylo zakládající shromáždění náboženské sekty. A to sekty agresivní, sekty ozbrojené, sekty ke všemu odhodlané. Sekty ochotné bojovat „ve jménu Boha“. Jako kdysi Al Kaida, jako ISIS nebo Hamas. Jen Bůh byl jiný, lidé stejní.
Ještě nikdy se neodehrávaly v lidských dějinách ničivější a nesmyslnější války, jako když se vedly pod heslem „Bůh to chce!“ Přítomní na pohřbu nenáviděli všechny, kdo myslí jinak než oni a byli ve svém nenávisti mohutně povzbuzováni rétorikou amerického prezidenta Trumpa, který ztratil všechny zábrany. Když křičel, že nenávidí své protivníky, legalizoval násilí proti nim. A vlak ve směru občanské války právě odjel. Reakce na sociálních médiích na Kirkovu smrt byly otřesné samy o sobě, ale toto bylo uvolnění rozbušky.
Žijeme v době, kdy má každý potřebu něco bránit. Jak píše rakouský žurnalista Michael Fleischhacker, kterého moc nemusím a občas mu píšu kritické maily k jeho článkům, ale neodolám, abych ho necitoval, když píše, že momentálně je lidem sugerováno, že jde vždycky o všechno. Svoboda musí být zachráněna před jejími potlačovateli. Demokracie před autokraty, (sem se řadím já), majetek před komunisty, náboženství před bezbožníky, národní kulturní dědictví před globalizujícím kulturním kapitalismem. Prostě dobro proti zlu, světlo proti temnotě. Mordor číhá všude, kam se občan podívá.
Přiznám se, že mi samému jméno Charlie Kirk mnoho neříkalo. Věděl jsem o nějakém pravicově extrémním aktivistovi na amerických univerzitách a něco málo o hnutí „Turning Point USA“. Věděl jsem ovšem jen, že má kořeny někde v Tea party a že podporuje hnutí MAGA a Kirk sám má blízko k Donaldu Trumpovi.
Teprve po jeho smrti jsem si prohlédl jeho životopis a pochopil jsem dosah jeho smrti. Kirk zosobňuje všechno, co si konzervativní Amerika klade za cíl a pochopil jsem i proč tolik mladých lidí, a to dokonce i lidí vzdělaných, bylo ochotno dát hlas prezidentskému kandidátovi se slovníkem žáka čtvrté až šesté třídy základní školy.
Kirk sám školu nedokončil, už jako teenneager vstoupil ke skautům a jako devatenáctiletý založil ono hnutí „Turning Point USA“ a zajistil jeho financování ze strany Tea Party, tedy fašizujícího křídla republikánské strany, konkrétně to měl být poslanec Foster Friess.
Kirk zastával konspirační teorie „Velké demografické výměny“, podle níž má být obyvatelstvo USA a Evropy nahrazeno v důsledku nekontrolovaného přistěhovalectví „méněcennými rasami“ a teorii kulturního marxismu, který má rozvrátit základy společnosti bílých lidí, tedy konzervativní hodnoty jako je rodina a náboženství. Jeho podcast, který byl ve své sledovanosti v USA na 21.místě se nebál projevovat rasismus vůči černochům, náboženskou nesnášenlivost vůči muslimům, antisemitismus (židovské peníze mají být za oním kulturním marxismem – zase jednou chudák Soroš), odpor vůči homosexuálům a transgender. Bojoval za absolutní zákaz potratů a hlásal návrat k tradičním hodnotám, tedy k návratu žen do kuchyně. Organizace „Turning point USA“ se viděla jako „bojová organizace na amerických univerzitách“, mimo jiné zveřejňovala takzvanou „Watch list“ profesorů, kteří byli podle jejich názorů příliš liberální či levicoví a tito se pak stávali cílem útoků na sociálních médiích a nejednou byli vystaveni i hrubému tělesnému násilí. V prosinci 2019 pořádala tato organizace gala se sbíráním darů na volbu Donalda Trumpa v Mar-a Lago a Kirk sám označil Trumpa za „Strážce západní civilizace“. Sdílel samozřejmě lež o zmanipulovaných volbách 2020 a chválil se, že na onu demonstraci, která skončila útokem na Kapitol 6.ledna 2021 dodal 80 autobusů aktivistů. Násilí mu tedy nebylo cizí a politické prostředky si taky nevybíral právě citlivě. Ovšem na rozdíl od jiných podobných konspirátorů byl ochoten hovořit s lidmi, a to i s těmi kteří zastávali naprosto diametrálně odlišné názory. Pořádal besedy, jedna z nich na univerzitě v Utahu ho pak stála život. Vzhledem na polarizaci života na amerických univerzitách, ovládaných do značné míry agresivními propalestinskými extremisty, napadajícími židovské studenty a pod zástěrkou liberalismu šířícími nenávist a násilí, měl tak i se svými extrémními myšlenkami možnost oslovit umírněný střed akademického života.
Zabít ho ovšem byla kardinální chyba, jedno, jak se někomu jeho názory nedaly poslouchat.
Teď mají totiž fundamentalisté svého mučedníka, jehož portrét si můžou dát na své prapory, až potáhnou do boje. Kirk je naprosto ideálním typem. Mladý pohledný muž bez vzdělání (republikánští voliči opovrhují vzděláním jako výrazem elitářství, proti kterému bojují), který se jen vlastními schopnostmi a pílí vypracoval do nejvyšších kruhů – pravý a nefalšovaný obraz amerického snu, o němž si ony elity troufají tvrdit, že už neexistuje. Úspěšný, bohatý, ženatý s krásnou ženou – jeho manželka Erika je bývalá Miss Arizona, dvě malé děti, prostě symbol. Za který se vyplatí bojovat a umírat. Jeho příznivci už spustili iniciativu za jeho prohlášení svatým mučedníkem, s tím můžou mít dost problém. Kirk byl totiž evangelikán, čili protestant a ti svaté neuctívají. Jeho žena Erika je sice katolička a on sám projevoval v posledních letech sklon ke katolicismu, k oficiální konverzi ale nedošlo. A navíc doufám, že papež Lev XIV není blázen. Jako Američan poměry v USA velmi dobře zná. Za svatého si ho můžou vyhlásit jen ti, kteří v jeho jménu půjdou zabíjet.
Thielovi a Muskovi se plní jejich sen. Získali zapálené bojovníky ochotné položit i život za jejich blahobyt. Thiel už dávno hlásal odstranění demokracie jako hlavní cíl miliardářů – neofeudalistů a zastánců tzv tech-fašismu. Jenže bojovat za zájmy miliardářů nepůjde nikdo s nadšením, ale jen za peníze, tedy jako žoldnéř. Takový boj sotva získá podporu u širokých vrstev obyvatelstva, tyto by se dokonce mohly postavit proti. Ale bojovníci za svatou věc? To je úplně jiná káva! Když bojujete ve jménu Boha, pod jakou vlajkou můžou pak bojovat vaší protivníci? Nejspíš žádnou. A přimějete tak většinu, aby – pokud už nepůjde vraždit s vámi – mlčela, a aby se nepostavila na stranu vyvražďované menšiny. Takovou příležitost si přece nemůžete nechat ujít!
V nové nenávistí naplněné atmosféře, kterou dále žhaví nejen sociální sítě, ale i sám prezident, je výbuch násilí jen otázkou času.
V roce 2026 hrozí republikánům takzvané Midterm volby. Ty jsou většinou vysvědčením vládnoucí straně po volbě prezidenta a můžou jeho pozici výrazně oslabit. I když jsou Muskova antisociální opatření rafinovaně terminována tak, že jejich dopady ucítí nejchudší Američané (z nichž se především rekrutují voliči republikánů) až od ledna 2027, tedy až po těchto volbách, průzkumy veřejného mínění nejsou pro republikánskou stranu po Muskových excesech příznivé. Kdyby se demokratům podařilo získat v obou komorách většinu, mohli by nejen přehlasovat všechny prezidentovy výnosy, ale mohli by dokonce zahájit i proces za jeho odvolání – impeachment. Sice je pozice republikánů dobře zajištěna viceprezidentem Vancem, ale přesto je třeba ztrátě většiny za každou cenu zabránit. I za cenu toho, že volby nebudou. Pokud by vypukla opravdu občanská válka, pak jsou volby samozřejmě irelevantní. Ostatně na Kirkově pohřbu se už prodávaly červené čepice s nápisem Trump 2028, ačkoliv Trumpova kandidatura na prezidenta v příštích volbách odporuje americké ústavě. Ale koho už to zajímá?
A pokud tedy máte dostatek odhodlaných vyzbrojených mužů (s výzbrojí to v USA opravdu není problém) a na vaší straně stojí i policie, armáda a prezident, nedá se prohrát. Situace v USA stále více připomíná Německo roku 1933. SA jednotky zřejmě už na pohřbu Charlieho Kirka vznikly. Útoky na svobodu projevu jsou stále brutálnější. Od miliardové žaloby proti New York Times až po zákaz show Jimmyho Kimmela, který si dovolil – možná nepatřičně – komentovat Kirkovu smrt. V podstatě řekl jen pravdu, totiž že hnutí MAGA chce na Kirkově smrti získat politické body. Pravda se nenosí, a navíc Kimmel je humorista! Fundamentalisté nikdy nerozuměli humoru, a to v žádné podobě – jak víme z románu „Jméno růže“, oficiální doktrína katolické církve byla vždy, že Kristus se nikdy nesmál, a proto je smích něco nepatřičného. Vítejte zpátky ve středověku.
A tím se nám kruh uzavírá. K nové formě středověku patří i onen pro miliardáře žádoucí „neofeudalismus“. A teď mají své legie odhodlaných, kteří jsou ochotni jejich moc prosadit násilím. Ve jménu Boha, ve jménu mučedníka Charlieho Kirka.
S novinářem Fleischhackerem často a rád nesouhlasím, Ale jestliže se obává, že vlak ve směru občanská válka už odjel a že se nenávist zaplavující sociální média nedá vzít zpět, jako se nedá do tuby nazpět nacpat jednou vytlačená zubní pasta, obávám se, že mu tentokrát musím dát zapravdu. A vůbec mě to netěší.
Moc rád bych se mýlil.