Přiznám se, že jsem skoro doufal, že se vláda konečně k něčemu rozhodne. Možná se mnou nebudou mnozí souhlasit, ale lock down po izraelském vzoru by byl možná jedinou opcí, která ještě může něco přinést. I když už je beznadějně pozdě. V listopadu to mohlo ještě národ zachránit, v prosinci pandemii zpomalit. Dnes? Kdo ví? I když v Izraeli to fungovalo ještě i v lednu.

               Pozdě je nejen, protože čísla nemocných už dávno prorazila strop a přetížení nemocnic se nedá zabránit, protože je už realitou. Ale hlavně protože téhle vládě už nikdo nevěří – tedy přesněji nevěří jí 77 procent obyvatelstva a pokud by nová opatření s omezením volného pohybu zavedla, musela by asi do ulic povolat i armádu, protože policie by už nevůli lidí nezvládla.

               Těch nesmyslů už bylo tolik, že se nedivím, že ať už teď tato vláda udělá cokoliv, i kdyby to hned bylo rozumné – což se od ní ale očekávat nedá – nebudou tomu lidi věřit.

               Jednou pandemický zákon není potřeba, potom zase potřeba je.

               Jednou pandemický zákon stačí, pak zase nestačí.

               Do divadel a galerií se nesmí, ale na fotbal může pan Tvrdík na Slavii pustit 3000 diváků. Je jasné, že tato vláda nemá ráda intelektuály (pražskou kavárnu), kteří by rádi do divadla, ale její voličstvo má raději lidovou zábavu typu fotbalu. To je pak možné.

               Vrcholní politici se chovají přesně podle hesla „Vodu kážou, ale víno pijí“ a stojí je to politickou pozici, jen pokud lezou premiérovi na nervy svou přítomností v televizi (Primula). Pokud se před kamery necpou (Hnilička, Faltýnek), můžou ve funkcích zůstat.

               Policie zkontroluje v Teplicích v určitý večer všechny bary v centru města, jen jeden hotel, kde se koná velká a hlučná párty, na které se účastní i její velitel Husák, nekontroluje. Oslepne a ohluchne, kdykoliv se k této budově přiblíží.

               Obchody se mohou otvírat pouze, pokud jsou navázány na dodávky Agrofertu, s kterým nemá předseda vlády nic společného, protože ho odevzdal do svěřeneckých fondů. Květiny a potraviny se prodávat můžou, oblečení ani boty ne.

               Místo roušky FFP2, která skutečně chrání před nákazou, je možné nosit DVĚ CHIRURGICKÉ ROUŠKY NA SOBĚ!!! Větší pitomost se už snad nedá vymyslet a je to přímo symbolické pro tuto vládu diletantů.

               V době nejkritičtější přijímají poslanci ANO, SPD, KSČ a ČSSD zákon, který přikazuje prodejcům potravin kontrolovat košíky zákazníků, zda v nich mají nejméně 55 procent českých výrobků. Naštěstí je tu onen nenáviděný a opovrhovaný senát, který dokáže aspoň takové nehoráznosti, které Česko zesměšňují před celým světem, vrátit. Opravdu nejsou jiné starosti?

               Do Německa se pacienti vozit nesmí, do Polska a do Maďarska ano, ale až bude nejhůř. Pane premiére, až bude nejhůř, vyjedou Blaničtí rytíři!

               Nouzový stav není schválen parlamentem, tak ho protiústavně vyhlásí vláda. Já sice chápu, že pan Babiš a Zeman, a dokonce i Klaus, pevně zakotveni v komunistické minulosti, považují ústavní soud za obtížný hmyz. Komunisté právě z toho důvodu sice měli ústavu, ale neměli ústavní soud – aby nikdo na porušování ústavy nemohl poukazovat. Jenže ústavní soud tu není na to, aby chránil obyvatelstvo před virem, ale jeho úlohou je jen zkoumat, zda přijímaná opatření a zákony jsou či nejsou v souladu s nejvyšší právní normou a tou je ústava. Čili vláda a parlament jsou povinny přijímat zákony jen v rámci ústavy a pokud je potřebné přijmout zákon, který její rámec přesahuje, je třeba sehnat v parlamentu ústavní většinu a ústavní zákon změnit. Jenže to by člověk musel mluvit s opozicí. Mluvit – ne na ni křičet!

               Ministr Havlíček blábolí o pomoci podnikatelům, o kterou se prakticky nedá požádat a pokud se i dá, stejně nebude vyplacena.

               Ministryně Schillerová blábolí o bilionu a dvou stech miliardách podpory pro podnikatele, z nichž se nakonec vyklube 100 miliard.

               Ministr Blatný blábolí z principu. Neumí jinak.

               Včera nechali v televizi blábolit ministra Zaorálka, který si mimo jiné myslí, že soukromá divadla spadají pod ministerstvo průmyslu.

               Náměstek ministra zdravotnictví vyhlásil, že každý je zodpovědný sám za sebe, ministerstvo se z boje s pandemií tedy stahuje. V zahraničním tisku (Kleine Zeitung) tento výrok interpretovali jako výkřik „Zachraň se, kdo můžeš!“

               Velice zábavný je ale i Tomio Okamura. Napřed bojoval proti rouškám, potom proti očkování. Jeho tradiční výrok „Izolujme 20 procent rizikové populace a nechejme těch ostatních 80 procent normálně žít“, určitě dobře rezonuje mezi jeho voličstvem, které si nedělá problém s přemýšlením, jak by se to dalo uvést do praxe.

               Měly by se odizolovat domovy důchodců tak, že by tam byli důchodci zavřeni i s personálem, který by celé měsíce nesměl zařízení opustit?

               Personál v nemocnicích by musel v nemocnicích zůstat – udělaly by se na chodbách nouzové ubytovny, kde by mohli lékaři a sestry přespávat, když by nesměli domů k dětem?

               Zakázalo by se důchodcům chodit nakupovat a nosila by se jim domů kovidová dieta. (Aha, co to je kovidová dieta? No přece pizza a bramborové placky, to je jediné, co se dá podstrčit pod prahem).

               Nebo by se zrovna postavily koncentrační tábory? Proti tomu by zřejmě Tomio nic neměl. Ovšem hlavní problém je, jak definovat oněch dvacet procent, když umírají stále mladší lidé, dokonce už i pod třicet let? Možná by se mohlo obyvatelstvo rozpočítat první druhý třetí čtvrtý a pátý by šel do izolace.

               Prostě mluví se snadněji, než koná. Což platí i o očkovací strategii, která existuje jen v prohlášeních na tiskových konferencích.

               Ale dost legrace. Čísla jsou hrozná, i když tomu stále mnozí odmítají věřit. A já tomu prostě nerozumím. Jak je možné, že mají Češi 15 000 nakažených denně a Rakousko 1800? Jak to, že je incidence v Česku 635/100 000 obyvatel za týden a v Rakousku 139? A přitom se rakouská vláda svou činorodostí od té české zase až tak neliší a například ministr financí Blümel pani Schillerovou intelektem nijak výrazně nepřevyšuje. A stejné hlouposti, které hlásají páni Okamura a Klaus, zvládnou u nás páni Kickl a Hofer. Je snad přece jen rozdíl v samotném premiérovi? Pan Babiš je známý tím, že ve své blízkosti nesnese nikoho chytřejšího, než je on sám. A ze sociálních studií víme, že nejúspěšnější podnikatelé se prý pohybují ve svém IQ těsně pod stovkou bodů. Na vedení firmy, zejména při získání dostatečného množství dotací a dostatečné bezohlednosti to možná stačí. Ale na vedení státu, a to zejména v krizové době?

Jsou za tím rozdílem opravdu jen ony otevřené hospody před vánoci? Nebo je to celkovou nedůvěrou k činům vlády? Lidé možná správně tuší, že onen stále prodlužovaný nouzový stav slouží pouze k tomu, aby byly všechny zakázky zadávány bez veřejné soutěže. A vyjde to najevo, až když se do sebe pustí ministr Hamáček, který zadal opatření antigenních testů obskurní firmě se základním kapitálem 1000 korun, zatímco premiér Babiš chtěl, aby ho dostala firma, napojená na trestně stíhaného majitele (pro podvody v dodávkách materiálu ve zdravotnictví) , před kterou varuje BIS. Lidé mezitím dál umírají zvyšujícím se tempem a dnes přesáhne jejich počet 20 000.

               Přesto je skoro 40 procent lidí stále ochotno tyhle břídily volit. Protože dostali rouškovné 5000 korun? Jedna známá si stěžovala mojí mamince, jak stouply ceny potravin. Opravdu, inflace v České republice dosáhla v roce 2020 3,2%, zatímco v Eurozóně to bylo 0,3 procent. Právě potraviny přitom mají na růstu cen největší podíl. Chce tak pan Babiš dostat těch svých pět tisíc zpět?

               Ale kdepak! Těch pět tisíc přece nedával ze svého ale ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků. A zvýšením cen potravin je převede do své, pardon, ne své, ale agrofertové kasy, se kterou nemá vůbec nic společného. Elegance tohoto tahu by se mi skoro líbila, ale uznávám, jsem zaujatý.

               Tak to běží, když předseda vlády chápe stát jako servisní službu pro svůj koncern. A když se místo boje s pandemií vede nepřetržitá předvolební kampaň.    

               Hrozné je, když se člověku nad hloupostí už nechce ani smát Protože je prostě tragická. Tahle vláda dokázala udělat z Česka jedno obrovské Bergamo. A já trnu ve své bezmocnosti, protože tam žije moje miminka, bratr s rodinou, moji kamarádi, spolužáci a známí a já je ani nemůžu přijet navštívit.

               Uvedu jen několik kdyby:

               Kdyby vláda nakoupila už v létě dostatek FFP2 masek, které jediné dokážou opravdu chránit, a dala je už v říjnu k dispozici – možná by si celý lock down, zejména pak zavření obchodů mohla ušetřit. S restauracemi je to komplikovanější, tam si člověk masku při pití a jídle sundat musí, ale obchody? Proč bylo třeba zruinovat desítky tisíc drobných podnikatelů? Má snad někdo v úmyslu po odeznění pandemie jejich podniky lacinou skoupit?

               Kdyby vláda dokázala vytvořit atmosféru vzájemnosti a důvěry, tedy pocit, že chce lidem pomoci, a ne se sama obohatit a vyhrát příští volby. Že volič je člověk!

               Kdyby už na podzim, kdy bylo víceméně jasné, že přijdou očkovací vakcíny, připravila vláda očkovací trasy místo nesmyslných nemocnic v Letňanech a v Brně a vsadila na správnou očkovací látku mRNA. Stačilo se podívat, co objednává Izrael. Můžete si o Židech myslet, co chcete, ale mají vždycky informace z první ruky a ve všech dozorčích radách farmakologických firem svou lobby. Jenže jednoduchost organizace Astry Zenecy byla tak svůdná! Nemuset nic dělat, bože, kdo by odolal?

               Kdyby vláda vytvořila jednoduchý systém náhrad škod podnikatelům a firmám – ne těm obrovským, které mají silnou lobby, ale těm malým, které jsou páteří ekonomiky.

               Co z toho se stalo?

               Ale nakonec mi dovolte, abych vyslovit moje uznání a obdiv českým zdravotníkům. My jsme tu hrůzu zažili taky, ale trvala jen šest týdnů. Tehdy jsme neměli dost intenzivních postelí, museli jsme selektovat a posílat pacienty jinam. Mezi kovidovými pacienty na JIPkách jsme trávili celé hodiny. Čeští zdravotníci v tom bojují už šest měsíců. Je to výkon, který si popravdě řečeno vůbec nedokážu představit. Nechápu, jak to fyzicky ale hlavně psychicky zvládají.  Mají můj nezměrný obdiv.

1 Comment on Lock down nebo nekonečný nouzový stav – to je to, oč tu běží

  1. Srdečně zdravím pane Poláchu!
    Tak si říkám co je nám to platné,že jsou tady lidé jako pan ing.Zikmud a dnes již zesnulý pan ing.Hanzelka(například)Nechápu jak se tu vůbec může vyskytnout někdo kdo volil toho zmetka estébáckého Babiše.
    Ke korona průseru se banda těchto zmetků postavila přesně jako k průseru s kůrovcem.Taková velkáškoda.Přesně tak si představuji blbce co má místo mozku peněženku.A doplácíme na to všichni.Nu což.Jaký národ taková vláda.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.