Kořeny zaostalosti muslimského světa aneb od Gutenberga k Zuckenbergovi

 

Fanatici na obou stranách mají jasno – ti mají ale jasno vždy. Muslimové tvrdí, že jejich kdysi kvetoucí ba dá se říci, že vedoucí kultura ustrnula díky křížovým výpravám a poté působením koloniálních západoevropských mocipánů, kteří je v jejich vývoji cíleně brzdili. Čili za všechno může nenáviděné křesťanstvo.

Odpůrci islámu mají taky jasno, Islám píše právě rok 1438, mají tedy pustý středověk, přes který se nemůžou dostat a je třeba je tedy porovnávat s křesťanskou Evropou v patnáctém století. A shlížet na ně tedy patřičně spatra, jako na zaostalou kulturu, která bude potřebovat ještě dalším pět set let, aby se dostala na naši dnešní úroveň.

Ani jedni nemají a nemůžou mít pravdu, jako ostatně všichni, kteří chtějí vidět svět jednoduše, i když je tak složitý. Mezi poslední křížovou výpravou na konci třináctého století a Napoleonovým egyptským tažením uplynulo 507 let, kdy muslimy v jejich vývoji nikdo nebrzdil. Jen oni sami.

Muslimy posílat do středověku je také nesmysl. Už v letech 1000 – 1100 dohnali a v mnoha aspektech předehnali kulturu křesťanskou, což mělo souvislost s tím, že zatímco muslimská kultura byla především městská, křesťanská se tehdy po pádu Římské říše vrátila na vesnici. Pak ale překvapivě ztratili tempo a nenašli ho dodnes.

Právě v onom vzpomenutém patnáctém století ovšem daroval jistý Johann Gutenberg lidstvu vynález, který měl svět navždy nezvratně změnit – knihtisk.

pomocí pohyblivých liter. Gutenberg si říkal podle svého sídla z něhož pocházel. Původně byl brusičem drahokamů, skla, zlatníkem.

Vědění přestalo být doménou církve a vládců, bylo v podstatě zprivatizováno, stalo se dostupným. Bez knihtisku by nebyla možná Lutherova revolta (vzpomeňme, jak dopadl Jan Hus, který knihtisk k dispozici neměl). Protestanti vsadili na vzdělání, katolickým kruhům nezbylo nic jiného, než se vydat stejnou cestou – jakou svůj předvoj vyslali řád jezuitů, který se svého úkolu zhostil na výbornou. Vzdělání prolomilo hráze a už se nedalo zastavit. Logickým následkem bylo osvícenství, učenci si dovolili oponovat víře, přišli lidé jako Jean Jacques Rouseau, René Descartes, David Hume či Charles Darwin. Osvícenství znamenalo ve svém důsledku sekularizaci, vyloučení církve z vlády nad světem a poté i průmyslovou revoluci a pokrok.

Celý islámský svět zůstal tohoto vývoje ušetřen. Tamější vládci poznali okamžitě nebezpečí, které by vzdělání lidu přineslo jejich trůnům a knihtisk přísně zakázali. (Jaký rozdíl k postoji Eneáše Silvia Piccolominiho, kardinála a pozdějšího papeže Pia II., který byl v roce 1455 na frankfurtském veletrhu při prezentaci Gutenbergova vynálezu. Okamžitě poznal, co ten vynález znamená, ale nejen že se nepostavil proti němu, ale jej přivítal). Gutenberg měl štěstí, že i v katolické církvi se prosazovalo vzdělání. Eneáš, jehož jméno avizuje jeho vztah k antice (Aeneas, trojský hrdina, byl předkem Římanů) byl vlastně nejpohanštějším ze všech papežů a přesvědčený humanista. Ovšem důležité bylo rozdělení světské a církevní moci, které bylo jen na křesťanském západě. Obě strany poznaly v knihtisku mocnou zbraň, církev na šíření svých dogmat, světská společnost na jejich potírání, obě se ale této zbraně s obrovským nadšením a elánem chopily. V muslimském světě, kde byl emír současné i chalífou a kde toto rozdělení neexistovalo, nebyla potřeba nový vynález používat.

A tak byl zakázán a jeho používání trestáno.

V Osmanské říši bylo používání knihtisku stíháno trestem smrti. Když se začínaly ozývat hlasy, které požadovaly, importování Gutenbergova vynálezu do Istanbulu, aby Osmani dokázali držet krok s dobou, zakročili náboženští učenci a tento vynález kategoricky odmítli. Argumentovali tím, že rozmnožování Koránu by mohlo vést k jeho falšování a oni by ztratili kontrolu nad jeho obsahem. Islámský svět tedy neměl více než tři sta let přístup ke knihtisku a tedy ke knihám a soukromému vzdělání. V roce 1729 sice přišel první tiskařský stroj do Istanbulu, směl sloužit ale jen pro administrativu sultánova dvora. Když pak Napoleon přivezl první knihtisk do Káhiry v roce 1798, vyvolalo to povstání učenců Al Azhar proti tomuto ďábelskému vynálezu. Když Francouzi v Alexandrii vyložili první tiskařský stroj, byli napadeni náboženskými fanatiky a tiskové desky byly jimi zničeny.

Proto islámský svět stál nečinně stranou, když svět západu překonával nejdynamičtější část svého historického vývoje. Jednalo se o tři sta let, které dodnes nedokázali muslimové dohnat. Protože když opravdu koloniální pánové přišli a díky nepoměrně lepší technice (i zbrojní) muslimské země dobyli a podmanili, našli místní obyvatele skutečně na úrovni patnáctého století. Další vývoj určovali koloniální pánové a pokrok, který přinášeli, byl vnímán jako něco cizího, vnucovaného, něčeho, proti čemu je třeba se bránit. To postihlo i tištění knih a zavádění školního vzdělání. Islámští učenci v tom viděli něco téměř svatokrádežného, něco čemu je třeba za každou cenu zabránit. Od místních vládců, kteří byli současně i náboženskými vůdci (o tomto problému jsem už psal) se jim dostávalo samozřejmě plné podpory. Nevzdělaný národ je snadněji manipulovatelný, je poslušnější. Ekonomický pokrok nehrál v jejich myšlení žádnou roli.

Tato psychologie odmítání vzdělání trvá dodnes. Protože vědění a víra mohou stát v přímém protikladu. Co se natrápil Tomáš Aquinský, aby tyto dva protipóly zastřešil svým učením. A stejně to byla střecha chatrná, která vichřici osvícenství nedokázala vzdorovat. ¨

Bez vzdělání, tedy bez vědění, má víra vždy převahu. A dokáže být k vědoucím nesmírně krutá. Právě proto, že si je vědoma své zranitelnosti a slabosti. To vysvětluje agresivitu imámů, agresivitu wahabistů, kteří celý křesťanský západ nenávidí. Nejen proto, že křesťanství je vedle muslimského náboženství jediným misijním náboženstvím a tedy si tato dvě náboženství neustále konkurují ve svém nároku spasit svět. Ale cítí se ohroženi, cítí svůdnost západního učení vzdělanosti, spojeného s lepším životním standardem.

A teď přišel nový vynález, stejně převratný jako byl kdysi knihtisk– internet!

Zakázat se jej nedá, i když by to imámové rádi udělali. Samozřejmě je možné ho cenzurovat, zavírat stránky, které se jim nelíbí, (jako například v Turecku Wikipedie) nicméně i v muslimském světě roste teď skupina především mladých lidí, kteří si nenechají vymývat mozky kázáními v mešitách, ale hledají na www jiné pohledy na absolutní pravdu, kterou jim vnucuje fašizující islám (o problému fašismu a islámu jsem už psal). Prodělávají stejné dětské nemoci, jako kdysi křesťanstvo při používání knihtisku. Touha po necenurovaném vzdělání postihuje zatím jen úzkou vrstvu – v šestnáctém století to nebylo s knihami jinak. Knihy, které nevyhovovaly všemocné církvi se kdysi pálily (vzpomeňme na Koniáše) dnes se internetové stránky zavírají. Jenže ten, kdo chce a umí, vždy cestu k vědomostem najde.

Zuckenberg

Přišel Zuckenberg a s ním svět sociálních sítí. Fenomén, s nímž si islámští mocipáni nevědí rady. Přes internet byly organizovány nejen ony nešťastné demonstrace arabského jara v roce 2011, ale i statečné demonstrace proti iránskému prezidentovi Ahmadžinehadovi. Díky internetu se tedy otevřel svět vzdělanosti i muslimskému světu. Samozřejmě toto nové nastavení k privatizaci vzdělání a výměně informací a vědomostí nepronikne do hlav muslimů ze dne na den. To koneckonců dokázal i nešťastný konec „arabského jara.“ Je tady prostě oněch nešťastných tři sta let zpoždění.

Samozřejmě slouží internet i k radikalizaci. Fanatici se mohou stýkat na internetových stránkách se stejně smýšlejícími lidmi a to je utvrzuje v jejich přesvědčení, že jednají správně. Že každý jiný názor je špatný a je třeba ho vyhubit. Jenže stejně tak se stýkají na internetových platformách odpůrci dogmatického islamismu, zjišťují, že nejsou sami a mohou diskutovat a rozšiřovat svůj myšlenkový obzor.

Nezbývá než doufat, že se nový trend k vzdělanosti prosadí i v islámském světě. Nebude to jednoduchý proces, bude zřejmě i bolestivý. Zejména, když se do něj zapojuje západ prostřednictvím Donalda Trumpa podporou nejreakčního režimu v islámském světě vůbec. Netroufám si odhadnout, kdy se tak stane, jsem ale přesvědčen, že i muslimský svět se dočká svého osvícení. Doufejme, že se tak stane dřív, než dojde ke krvavé konfrontaci se západním světem.

Comments: 2

  1. Hana 6.8.2017 at 13.07 Reply

    Jsem v tomto pohledu trochu skeptická. Vládci se sice snaží podporovat vzdělání v arabských státech, což svědčí o řadě nových univerzit v Riyádhu, které jsou rozsety na území 7 km a propojeny í metrem, které slouží jen pro komplex univerzit.. Problém je, že se vyučuje jen to co je uznáno za správné a vhodné.Koránu se věnuje na univerzitách příliš mnoho času, což ovlivńuje veškeré myšlení.U studentů jsem se potýkala s nedostatečným vzděláním a logické myšlení chybělo úplně. Je možné,že je potlačeno tím, že od malička se učí bezmyšlenkovitě memorovat korán.Co se týče internetu opravdu mnoho stránek je zablokováno dodnes.Mladí lidé vyhledávají na internetu většinou zábavu a nákup,než aby vyhledávali nějaké informace. Bylo pár pokusů, kdy se arabské ženy vyfotily bez abaje a burky v odlehlých částech Riyadhu a jako protest proti arabským restrikcím je použily na facebooku. Okamžitě byly zavřeny a bičovány. Opravdu z patnáctého století nelze skočit do 21.století Bojím se, abychom my nebyli nuceni se vrátit kočovnými vpády do 15. století.

    • A.P. 6.8.2017 at 17.19 Reply

      Od Gutenberga k Descartovi a Roussouovi potřebovala západní civilizace taky tři sta let. Zřejmě budeme muset mít hodně trpělivosti a hlavně čekat, až Saúdúm dojde ropa nebo ji vytlačí elektrická energie. Protože ropa je dalším hrozným prokletím arabského světa, naučila je, že se dá bohatnout bez práce. To všechno bude ještě dlouhý a určitě ne bezbolestný proces. Saúdi ostatně nejsou tím nejlepším příkladem, ti představují tu největší brzdu vývoje, protože vzdělaní a sekularizovaní muslimové by jim nemuseli chodit do Mekky. Že je vzdělání na arabských universitách orientováno na memorování a chybí mu logika? Vypadalo snad vzdělání na křesťanských universitách před vynálezem knihtisku jinak? To byla přece zásluha Jana Amose Komenského, že přeměnil učení na logickou věc – to bylo sto padesát let po objevení knihtisku – a bez něj by to taky nešlo.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *