Otevřený dopis Janu Petránkovi

Vážený pane Petránek!

Kdybych znal vaši privátní adresu, asi bych vám tento dopis poslal osobně. Bohužel se mi ji nepodařilo objevit, proto se na vás obracím na mé webové stránce s nadějí, že se k vám tento dopis dostane.

Poslechl jsem si nedávno vaše „Mýty o Rusku“. Dostaly se ke mně se zpožděním, takže z toho důvodu je i má odpověď takto opožděná. Ovšem právě fakt, že video s vaší přednáškou koluje po internetu za nadšeného aplausu rusofilů a bývalých i současných komunistů mi nedá, abych nereagoval. Přiznám se, že mi při poslechu vaší přednášky běhal mráz po zádech. Samozřejmě, ve stáří se člověk vrací ke svým kořenům. Vy jste své mládí prožil v době, kdy bylo „in“ (doufám, že vás tato terminologie naší mládeže nebude příliš dráždit) milovat Sovětský svaz jako vděk za osvobození v roce 1945. Já patřím ke generaci, která se naučila mezi tanky, které jezdily okolo mne, když jsem si hrál na ulici, Sovětský svaz a tedy i jeho určující sílu Rusko nenávidět.

Stejně tak jste vy vyrostl v ideologii, která předpisovala nenávist k Americe a všemu, co odtud přichází, pro nás byla Amerika vzor svobody a demokracie a příslib naděje, že se jednou takové svobody dožijeme. Mezitím jsem se stal ve svém vztahu k USA rezervovaný, (a po poslední americké prezidentské volbě – kterou vy vítáte – ještě rezervovanější)  ale možná se mi za dvacet let stane totéž co vám, a začnu zase USA a jejich politiku bezmezně milovat. Doufám, že k tomu nedojde a odstup si zachovám, ale co už je možné slíbit? Stáří je neúprosné a nevyhýbá se nikomu.

Ale zpět k vašim názorům, se kterými si troufnu polemizovat. Už proto, že vaše slovo má velkou váhu, zejména na starší generaci mých rodičů, kteří vás znali jako populárního rozhlasového komentátora a důležitou osobu Pražského jara. Obdivuji vaši odvahu podepsat Chartu 77 a skláním se za to před vámi. To mi ale nebrání, abych vás nepožádal, abyste se svou proruskou propagandou přestal dřív, než se stane neštěstí, které nebude možné vzít zpět.

Ale teď k obsahu vaší přednášky a tedy k vašim názorům, které považuji pro naši zemi za velmi nebezpečné. Mohl byste říct, že mi na tom nemusí záležet, koneckonců žiji v Rakousku a to do ruské zájmové zóny nepatří. (Odhlédnouc od toho že zde Putinovi úředníci zkupují za zdefraudované peníze jeden zámek za druhým). Jenže v Česku žije má matka, můj bratr s rodinou, mí přátelé a kolegové ze studií a o ty vše mi jde, když se na vás tímto dopisem obracím. Emocionálně, v srdci, zůstává Česko i nadále mou domovinou, zemí, na jejím osudu mi záleží.

Říkáte, že hlavním problémem Ruska je to, že se zoufale brání. Bohužel ale k tomu používá metodu generála Suvorova, že nejlepší obranou je útok – pak je samozřejmě obrana od agrese velmi těžko odlišitelná.

Stěžujete si, na to, že jako protipól zrušení Varšavské smlouvy nebylo zrušeno NATO.  Že se zde jednalo o velký podvod. Otázka na vás – kdo chtěl ve Varšavské smlouvě po roce 1990 zůstat? Skutečně bylo její rozpuštění naordinováno Američany? Byla skutečně vůle u států, které svrhly komunismus, zůstávat nadále v obranném patu se Sovětským svazem? Bylo pro vás skutečně tak velkým zklamáním, když ruské tanky opouštěly naše území? Od členů NATO nicméně žádná iniciativa k rozpuštění tohoto paktu nevzešla – možná se teď dočkáte a Donald Trump tento obranný pakt opravdu opustí. Dovedete si představit, kde by stály ruské jednotky, kdyby NATO neexistovalo? Zastavily by se skutečně na litevsko-polské hranici? Samozřejmě že NATO není ideální opcí (zejména při účasti Turecka), ale – a to vy víte jako zkušený žurnalista nejlépe – optimální řešení v politice neexistují. Napadlo vás ale, že možná rozhodující rozdíl mezi oběma aliancemi byl v tom, že Varšavský pakt byl svazkem vnuceným, zatímco NATO svazkem dobrovolným? Tento rozdíl vám očividně unikl.

Že z polsko-ruské nenávisti obviňujete jednostranně Poláky, je, promiňte, směšné. Stejně jako tvrzení, že v pobaltských státech je nenávist vůči Rusku zažraná. Určitě jste četl, jaké následky měla ruská okupace pobaltských republik v roce 1941. Do Gulagů na Sibiř museli dokonce i filatelisté (to jsem hodně citlivý, protože jsem filatelista taky) jen proto, že byli podezříváni ze zahraničních kontaktů. Lidé, kteří tuto genocidu zažili, ještě částečně žijí. Opravdu si myslíte, že je to jen zažraná nenávist bez konkrétního důvodu? Je pravda, jak jste vzpomenul, že Poláci skutečně na začátku 17 století obsadili Moskvu a Kreml a snažili se dosadit na ruský trůn propolského cara. Nikdy se ale nesnažili – na rozdíl od Rusů – udělat z Polska ruskou provincii. Brutální způsob, jakým Rusové Polsko více než sto let ovládali, je příčinou této nenávisti, ne ustájení polští koně v Kremlu v roce 1605. Poláci taky nezapomněli a ani nezapomenou, jak Rusové nečinně přihlíželi potlačení Varšavského povstání v roce 1944 a nechali Němce vraždit a ničit Varšavu podle jejich chuti. Ani pakt Ribentrop-Molotov, kterým si Němci s Rusy Polsko rozdělili. A už vůbec ne les v Katyni. To jsou příčiny nenávisti mezi těmito dvěma národy a tu mají Rusové nepoměrně víc viny než Poláci.

Vaše tvrzení, že USA chtějí Rusko spolknout je buď úmyslně přehnané nebo je pouhou demagogií. Rusko nedokáže spolknout nikdo a to ví každý reálně uvažující politik. Takové sousto by jakékoliv velmoci zůstalo trčet v krku, už proto, že je politicky se západním systémem naprosto nekompatibilní. Samozřejmě že USA mají snahu Rusko oslabit a vyřadit jako globálního protihráče, to nikdo nepopírá – ale spolknout?

Přiznám se, že jste mě překvapil informací, že Rusko v roce 1912 vyváželo tuny a tuny másla do Dánska. Přátelské vztahy mezi Dánskem a Ruskem jsou mi známy – v muzeu dánských dějin v Kodani jsou víc než dobře dokumentovány a dynastické svazky mezi dánskou a ruskou vládnoucí elitou byla na denním pořádku, ale že by Dánsko, jako zemědělská velmoc potřebovala tolik ruského másla?

Možná že Rusko skutečně vyváží 10 milionů tun obilí do Egypta, na druhé straně mi ale můj synovec, který teď studuje v Moskvě dosvědčil (a poslal fotky přes whats app), že ruské obchody zejí prázdnotou. Trošku to připomíná Stalinovu politiku – i tehdy vyvážel Sovětský svaz miliony tun obilí, zatímco na Ukrajině zemřelo hladem na 6 milionů lidí. Skutečně vás udivuje ukrajinská bezmocná nenávist vůči svému velkému východnímu bratrovi?

Tvrdíte, že ruské invaze se není třeba bát. A to tvrdíte v době, kdy Rusové de facto anektovali Krym, ovládli prostřednictvím kriminálních živlů východní Ukrajinu, kdy Putin zpochybnil nárok Ukrajinců na pobřeží Černého moře a kdy ruská historiografie reviduje vpád Sovětských vojsk do Československa (který postihl fatálně i vás osobně) a znovu jej označuje jako přátelský akt obrany Střední Evropy proti americké invazi. Tím víceméně ideologicky zdůvodňuje svůj nárok na politickou nadvládu ve střední Evropě. Opravdu se není čeho bát? Zejména, pokud by tu nebylo NATO? Že se Evropská Unie nedokáže sama ubránit a nedokáže vojensky chránit žádného svého člena je mimo jakoukoliv pochybnost.

Tvrdíte, že Rusko má nárok na Krym. Historicky viděno můžete mít pravdu. Tatarský Krym skutečně dobyla ruská vojska Kateřiny Veliké a Stalin díky svému demografickému inženýrismu přestěhoval Tatary do Kazaně (kde jim ostatně dnes vůbec není špatně – Kazaň má v Rusku nejvyšší životní úroveň) a Rusy na Krym. Doufám, že dovolíte, když se zasměji nad vaším tvrzením, že na Krymu se už budovaly centra pro FBI a CIA. FBI je Federal bureau of investigation a zabývá se kriminalitou uvnitř USA – její centrála na Krymu (na rozdíl od CIA) by byla naprosto nesmyslná. Pokud jste obě jmenoval současně, musím předpokládat, že jste uvěřil fámám, které jsou pilně rozšiřovány ruskými internetovými platformami – prosím, zacházejte s nimi hodně opatrně – sám víte, že hlavním heslem komunistů bylo a stále ještě je – lhát a lhát a pokud vás přistihnou a usvědčí, lhát dál. Samozřejmě, že Rusko Sevastopol nutně potřebuje, určitě byla ale jiná možnost než násilná okupace cizího území. Vás výrok, že Rusko má právo být námořní silou a tedy má právo na Krym, odporuje jakémukoliv mezinárodnímu právu. Co pak potřebuje USA, co potřebuje Čína a jakým způsobem jsou ochotny si toto právo vydobýt? To je přímo výzva k válce, ke globálnímu konfliktu. Přejete si skutečně něco takového? Že by Rusko bez Krymu kleslo na úroveň mocni třetího řádu? Jednak to není pravda, a jednak to není náš problém.

Překvapil jste mě tvrzením, že Putin chce Trumpa jako čitelnějšího protihráče – pokud je někdo v současné světové politice nečitelný, pak je to právě Trump. Putin ale potřebuje slabého amerického prezidenta, který bude ochotný se dohodnout, který se v šachové politické hře vůbec nevyzná a takového v Trumpovi našel. Putinovi hraje ostatně už celá léta do karet absolutní neschopnost americké administrativy, která nebyla schopna odstranit katastrofy způsobené nekvalifikovanými zásahy vlády George W.Bushe. Hlavní sympatie k Trumpovi jsou ale dány tím, že se nehodlá víc angažovat v NATO a jeho budoucí ministr zahraničních věcí už vyhlásil, že „kvůli nějakému Estonsku nukleární válku riskovat nebude.“

Správně jste ohodnotil, že Rusko je ohroženo především Čínou. Obrovské plochy Sibiře plné nerostného bohatství a nekonečná rusko-čínská hranice, na jejíž ruské straně  žije 8 milionů lidí (tendence klesající) a na té čínské se tísní 100 milionů, je samo o sobě důvodem k napětí a konfliktu. Není divu, že se Rusko snaží o co nejlepší vztahy s Čínou, protože si dlouhodobě konflikt s tímto novým obrem nemůže dovolit. Možná je vojensky ještě v převaze, ale demograficky nemůže trvale obrovskému tlaku na jih od  Amuru čelit. Číňané ostatně nepovažují jen Rusko za svého malého bratříčka, stejně se dívají i na Japonsko, což přivádí Japonce – podle vlastních představ díky způsobu komunikace a důrazu na osobní hygienu nadřazenou asijskou rasu – k šílenství.

Dovolím si upozornit na malé protiřečení ve vašem příspěvku. Na jedné straně tvrdíte, že má Putin celou svou zemi pod kontrolou, na druhé ale říkáte, že přes Rusko vedou hlavní cesty transportu drog a ruské gangy vykrádají tajgu a prodávají dřevo čínským gangům na druhé straně hranice. Tak jak to vlastně je? Má Putin svou zemi pod kontrolou nebo ne?  Já s vámi souhlasím v tvrzení, že Putin se efektivně stará o to, aby se Rusko udrželo pohromadě, otázka je, zda prostředky, které k tomu používá, jsou skutečně ty pravé a hlavně zda jsou v souladu s naším chápáním demokracie a lidských práv. Čili zda jsme ochotni a připraveni přijmout tyto ruské normy i pro nás, jak ve svém příspěvku naznačujete.

Máte naprostou pravdu, že naše země byla po roce 1990 nestoudně rozkradena. To není ale vina Západu, žádnou strategickou velkorysou pomoc nám nikdo nesliboval. Byla to chyba naivní klausovské politiky neviditelné ruky trhu, která nás přivedla tam, kde jsme. Stát se vzdal jakékoliv kontroly nad finančními toky, a bez vlastního domácího kapitálu se vydal na finanční trhy jako nahý mezi obrněnce. To nemohlo dopadnout dobře a taky nedopadlo. To je ale náš vlastní „mist“, za to nemůžeme obviňovat ani Ameriku ani Západní Evropu.

Že si Rusko zaslouží naše sympatie, protože nás chrání před proudem uprchlíků z předního východu je – promiňte – naprostý nesmysl. Máte naprostou pravdu, že Saúdská Arábie využívá tento uprchlický proud jako cestu k islamizaci Evropy. Tento proces je bohužel podporován i USA, které díky ropným zásobám na území Saúdú považují tyto za strategické spojence a Evropa nemůže čekat ze strany USA žádnou pomoc nebo podporu. Ale uprchlíci by si cestu vždy našli, když ne přes Balkán tak přes Lýbii, nač by potřebovali dlouhou cestu přes nekonečné ruské stepi bez možnosti zaopatření ať už potravinami či proudem pro své mobilní telefony.

Pane Petránek, v mém dopise vám chci říct jen jedno. Zvažte, co říkáte a zvažte, zda svými výroky, které vám v určitých kruzích (lidí vyloučených z vzdělanostních elit) zabezpečují popularitu, po které zřejmě toužíte, nesloužíte jako pátá kolona připravované ruské agresi. Někdy je možná lepší mlčet, když chce člověk sloužit vlastní zemi.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *