Ideologie, školy a školky

Vyučování jakékoliv ideologie bylo pro mne vždy hodně špatně stravitelné. Je zajímavé, že vše, co se točí okolo příkazů, zákazů a vysvětlování toho, co je správné a co ne, se snaží stát se povinným. Zřejmě ví, že jinak by na to lidi kašlali.

Tak jsme měli v časech socialismu občanskou nauku, kde jsme byli vychováváni už od útlého dětství k správným socialistickým občanům – ne právě s převratným úspěchem. Výuka náboženství sice existovala, ale byla spíše jako „konkurenční ideologie“ nežádoucí. Na toto vyučování jsem jakožto syn učitelů nesměl. To je právě na ideologii to nejdůležitější, vysvětlovat, co se smí a co se nesmí. Zdravý rozum, jak pravil George Orwell, je z toho pohledu největším kacířstvím.

Co ale když se začne ideologie vtloukat dětem už v předškolním věku? Dokáže tak malé dítě získat k tomu, co se mu nalévá do hlavy patřičný odstup? Určitě ne.

Ve Vídni je 70 islámských školek. Už dlouho bylo zřejmé, že tam něco nehraje. Příslušná vídeňská socialistická (SPÖ)landesrätin s kouzelným rakouským jménem Sonja Wehsely se o problém nestarala. Proč by měla strkat ruku do vosího hnízda, že? Nejpohodlnější je problém nevnímat nebo se tvářit, že neexistuje. Jen tak se dají vyhrát volby, samozřejmě, pokud ten problém neodhalí opozice. A ta tu – bohužel pro politiky a chválabohu pro občany je a chce taky vyhrát příští volby.

Zřejmě proto koncem minulého roku zasáhl ministr pro integraci Sebastian Kurz, patřící samozřejmě ke straně lidovců (ÖVP). Pověřil pracovníka vídeňské univerzity a odborníka na muslimské náboženství  Ednana Aslana(tureckého původu a samozřejmě muslima, jenže sekularizovaného), aby věc prověřil.

Tento oslovil 15 školek, že by v nich chtěl provést externí revizi úrovně vyučování, zejména pak výučby německého jazyka, protože právě z tohoto důvodu tyto školky vznikly. Dvanáct školek tuto revizi ihned odmítlo, souhlas vyslovily tři, jedna z nich ale souhlas později odvolala. Není to podezřelé? Ednan Aslan se tedy mohl opřít pouze o výpovědi rodičů a dětí samotných, vousatí ředitelé školek s ním odmítli komunikovat.

Výsledky prověrky mohly dopadnout už jen jedním způsobem. Zjistilo se, že děti v těchto školkách jsou vedeny od malička k tomu, aby se vyhýbaly jakémukoliv kontaktu s křesťany, protože by se tím znečistily a ohrozily svou víru. Už ve třech letech musí děti umět nazpaměť recitovat verše z koránu. O výuce němčiny nemůže být ani řeči, protože personál sám němčinu neovládá. Jestliže na výkon povolání v běžných rakouských školkách je potřebné patřičné vzdělání, pro školky muslimské stačí desetitýdenní kurz.

Krátce řečeno, děti zde nejsou ani v nejmenším vychovávány k integraci, ale právě naopak, k segregaci.

Po zveřejnění výsledků se v Rakousku zvedla vlna pobouření. Nejhlasitěji ale křičel předseda muslimské náboženské společnosti Dr. Fuat Sanac. Myslíte, že se pobouřil nad tím, jak jsou děti v těchto školkách vychovávány v rozporu s rakouskými zákony? Ne, rozhořčil se v televizi nad tím, jak nedemokratické je prověřovat muslimské školky. Že takový čin ministra Kurze je POŠLAPÁNÍM DEMOKRACIE!!!

Někteří lidé jsou prostě nepolepšitelní, samozřejmě, onen pán bere určitě nemalé peníze ze Saúdské Arábie a děti jsou v oněch školkách (z rozpočtu města Vídně) vychovávány ve wahabistické ideologii, jejímž největším ochráncem jsou právě Saúdi.

Ale i rakouští politici se starají hlavně o vlastní popularitu a ne o věc samotnou. I muslimové přece chodí volit! Když předstoupil ministr Kurz po jednání s paní Wehsely před televizní kamery, nechtěla jej nechat vůbec promluvit s odůvodněním „ tady jde přece o děti a ne o vaše zviditelňování, pane ministře.“ Asi tím chtěla zastřít své dlouholeté ignorování problému s výchovou salafistických radikálů přímo uprostřed Evropy a za naše peníze.

A přidal se i poslanec města Vídně Senol Akkilic (samozřejmě za zelené a tureckého původu), když prohlásil, že když je možná a povolená výuka katolického náboženství, musí mít i muslimové možnost vyučovat své náboženství podle vlastních představ a bez dozoru úřadů.

Novináři levicového magazínu News pak označili vůbec za původce zla rakouské zákonodárce, protože prý v novém náboženském zákoně z roku 2014 je „cítit závan nedůvěry k muslimům“. Já mám naopak pocit, že závan nestačí.

Jak jsem už napsal, znám řadu muslimů, kteří jsou mí přátelé, jsou ovšem sekularizovaní, plně integrovaní a náboženství v běžném životě pro ně nehraje důležitou roli. (Někdo by mě mohl opravit, že se v tom případě nejednalo o integraci ale o asimilaci, ale nehodlám si hrát se slovy, mám Ahmada i Mohamada rád jako lidi a vážím si jejich lékařských schopností) V Paříži se k ochraně kostelů v době vánočních svátků hlásilo dobrovolně a bezplatně mnoho muslimů. To vše je samozřejmě pozitivní – to jsou ale lidé, kteří dodržují naše zákony, kteří s naším zákonodárstvím nemají žádné problémy. Není možné všechny muslimy házet o jednoho pytle, to je jasné. Je možné do něho ale házet všechny, kterým naše zákonodárství nevyhovuje a kteří se našimi zákony nehodlají řídit. Těm je pak potřebné připomenout učení jejich slavného učitele al Wahába, že pravý muslim, žijící v zemi, která je dominovaná jiným než jeho náboženstvím, by tuto zemi měl opustit. Kdyby se slovy svého učitele řídili, ušetřili bychom si všichni velkou spoustu nepříjemností.

Myslím, že takovou ztrátu dokážeme zvládnout. Ideologie, která se protiví zdravému rozumu byla vždy nebezpečná, nebezpečná je a taky zůstane. Tu nepotřebujeme.

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *