Monthly Archives: December 2016

Die Weihnachtskrippe – woher kommt sie

In der Adventzeit sehen wir sie überall – ob auf dem Weihnachtsmarkt, in den Kirchen oder zu Hause unter dem Christbaum – die Krippe ist ein nicht mehr wegzudenkender Teil von Weihnachten geworden, ohne Ochse und Esel können wir uns Weihnachten kaum vorstellen. Woher stammt aber diese Überlieferung der Geburt Christi ? Woher kommen die Krippe und die zwei Haustiere, die das Christkind mit eigenem Atem wärmen sollten? Die Vermutung liegt nahe, dass diese Szene in der Bibel näher beschrieben ist, denn woher sonst könnte sie kommen. Begeben wir uns also auf die Suche nach dieser Geschichte. Die wichtigste Quelle für die Weihnachttradition sollten natürlich die Evangelien sein. Nur das, was dort geschrieben ist, ist von der Kirche als Wahrheit anerkannt. Allerdings erleben wir beim Studium der Evangelien eine kleine Enttäuschung. Markus und Johannes beschäftigen sich mit der Geburt Christi gar nicht. Es geht ihnen um die Mission, die mit… Čti dál »

Jesličky – odkud je máme?

Vidíme je teď v předvánoční době všude. Na vánočních trzích, v kostelech i doma pod stromečkem. Jesličky jsou neodmyslitelnou součástí vánoc, bez volka a oslíčka si vánoce ani nedokážeme představit. Jenže odkud pochází tato tradice Ježíšova narození.  Kde se vzaly jesličky a ona dvě domácí zvířata, která ho měla v prosincových studených nocích zahřívat svým dechem? Samozřejmě že by tato scéna měla být popsána v bibli, jak jinak by se do tradice dostala? Podívejme se, jestli ji najdeme. Samozřejmě by zdrojem vánočních tradic měla být evangelia, jen to, co v nich stojí psáno, je církví i uznáno za pravdu. Ovšem při studiu evangelií budeme trošku zklamaní. Marek a Jan se Kristovým narozením vůbec nezabývají. Jim jde o jeho misi, která začíná křestem od Jana Křtitele, narození je pro ně nezajímavé.  Zvláštní je, že se zde zřejmě jedná o nejstarší evangelia, Markovo pochází zřejmě skutečně z prvního století našeho letopočtu a je připisováno zřejmě právem sekretáři svatého… Čti dál »

Grigorij Jefimovič Rasputin – podvodník nebo divotvorce?

  Kdybych napsal, že zítra, tedy 16 prosince uplyne 100 let od smrti této mysteriózní postavy světových dějin, byl bych neseriózní. Grigorij Rasputin skutečně zemřel v noci z 16 na 17 prosince 1916, ovšem podle juliánského kalendáře. Podle našeho to bylo 30 prosince, ovšem protože v čase Vánoc a Nového roku dávám svým čtenářům pokoj, rozhodl jsem se zveřejnit tento jemu věnovaný medailon už dnes. Pro nás, kteří jsme vychováni v duchu racionalismu, nemohl být samozřejmě tajuplný Gríša nic jiného než podvodník. Tak bývá většinou i zobrazován, ostatně v jeho době (a zejména v Rusku) se různými samozvanými proroky jen hemžilo a většina z nich byla politováníhodnými podvodníky, kteří i špatně skončili. Že špatně skončil i Rasputin, má jiný důvod. A jako jediný nezmizel v propadlišti dějin, ale zůstává stále slavným, postavou, jejíž osudy jsou stále znova popisovány a zfilmovávány. Prostě Gríša láká. V.P. Borovička ve své knize Atentáty, které měly změnit svět z roku 1984 nepochybuje ani v jediném… Čti dál »

Jak jsme – konečně – zvolili prezidenta

Nikdy jsem se netajil, že to byl i můj kandidát, v tom samozřejmě nejsem zajedno s pány Zemanem a Klausem, ale s těmi ostatně nejsem zajedno skoro nikdy, takže mě to nemrzí. O obou kandidátech jsem už psal v článku „Jak jsme volili prezidenta“ z 26. května 2016, takže kdo má zájem se o nich něco podrobnějšího dozvědět, má možnost podívat se i do tohoto článku. Hlavní rozdíl byl v tom, že Van der Bellen, zvaný „Profesor“ nejenom protože byl profesorem na ekonomické universitě v Innsbrucku, kde i on sám studoval, ale i díky svému vystupování, které vysokoškolského učitele nezapře, je zastáncem evropské integrace a přesvědčený demokrat. Hofer prodělal během volební kampaně, která trvala 10 měsíců proměnu. Na začátku vystupoval velmi radikálně a vyhrožoval okamžitým odvoláním vlády, pokud se stane prezidentem (musel by vypsat nové volby, v nichž by podle předpokladů vyhrál jeho stranický kolega a šéf Strache) a změnou stávajících zákonů („budete se ještě divit, co všechno… Čti dál »

Na lyže do Rakouska – za kolik?

(Za článkem je seznam středisek s cenami na rok 2017.) Tak tedy za kolik? Můžu hned odpovědět, že za moc. Lyžování se stává rok od roku dražší a dražší záležitostí, nárůst cen překonává jednoznačně výšku inflace a nárůst příjmů už vůbec, především co se týká nižší příjmové třídy. Lyžování se stává z národního rakouského sportu komfortem, a odborníci se diví, jak se zužuje základna výkonnostního lyžařského sportu a že skoro polovina rakouských dětí NEUMÍ LYŽOVAT!!! Nepředstavitelné. Opravdu nepředstavitelné? Může si prodavačka ze Sparu nebo dělník z Magny vůbec dovolenou na lyžích dovolit? I kdyby se mu podařilo sehnat levné ubytování nebo dokonce bydlel u známých či příbuzných? Když jsem přijel do Rakouska a poprvé šel lyžovat na Kreischberg – kopec, na který jsem viděl z okna mého služebního bytu či z pacientských pokojů v nemocnici, stál denní lístek 290 šilinků. To bylo v roce 1996 a mně se to zdálo dost drahé. V přepočtu to bylo 21… Čti dál »